 |
| originální cover |
Autor: Tahereh Mafi
Originální název: Shatter Me
Knižní série: Shatter Me
Díl: první
Žánr: dystopie, scifi
Anotace na Goodreads: Juliette se nikoho nedotkla přesně 264 dnů. Naspoledy, když to udělala, byla to jen nehoda, ale Znovunastolení ji zavřelo za vraždu. Nikdo netuší, proč je Juliettin dotek tak fatální. Dokud neublíží nikomu jinému, je jim to jedno. Svět je příliš zaneprázdněn rozpadáním se na kousky, aby věnoval pozornost nějaké sedmnáctileté holce. Nemoci ničí populaci, jídlo se těžko hledá, ptáci už nelétají a mraky mají nesprávnou barvu.
Znovunastolení prohlásilo, že existuje jediný způsob, jak vše napravit, a proto strčí Juliette do cely. Teď je mnoho lidí po smrti a přeživší si šeptají o válce - najednou Znovunastolení změní svůj názor. Možná že Juliette je víc než jen zmučená duše nacpaná do jedovatého těla. Možná je právě to, co přesně potřebují.
Juliette se musí rozhodnout: Být zbraní. Nebo být bojovníkem.
Nakladatel: HarperCollins (EN)
Počet stran: 338 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 15.11.2011
Vydání v ČR: nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Datum četby: 3 dny, prosinec 2011, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: O. Můj. Bože.
Oficiální stránky knihy
Oficiální stránky autora
Oficiální blog autora
Můj názor (obsahuje spoilery):
Na knihu jsem se těšila od chvíle, kdy jsem spatřila obálku a anotaci. Kniha byla také probíraná snad na každém knižním blogu a dostalo se jí stejné propagace, jako například
Divergentu. I v případě Shatter Me byla prodána filmová práva a prý se už pracuje na scénáři. Ovšem dřív, než vůbec samotná kniha vyšla, rozhodli se na FB stránce věnované knize jeden den průběžně každou hodinu odkrýt jednu kapitolu knihy. Celkově šlo o 25 kapitol, což je ve své podstatě celá polovina knihy. Blázni, říkáte si? Ani náhodou. Moc dobře věděli, co dělají. Protože já jsem byla jedna z těch, kteří se neustále vraceli k počítači, aby si přečetli nově odkrytou kapitolu. Ano, až po tu 25...
Juliette se nikoho nedotkla už 264 dnů. Celou dobu je zavřená v místnosti, v níž zná každičký metr čtvereční, má spočítanou každičkou skulinku, každičkou čárku, všímá si detailů, které by nám ostatním unikli. Netuší, jak moc se svět změnil, zatímco byla ona zavřená. Netuší, co s ní zamýšlejí ostatní udělat. Má zaběhnutý řád... ten jí naruší až nový "spolubydlící". Adam. Kluk, o němž neví, co si má myslet a který jí svět převrátí vzhůru nohama.
Okolo Shatter Me toho bylo řečeno hodně, až se člověk začal obávat, jaká kniha vlastně vůbec je. Přece jenom i
The Unbecoming of Mara Dyer mělo výborné recenze i propagaci, ale mě neuchvátilo. Naopak Divergent mě za srdce chytnul. Jsem moc ráda, že se mi podařilo přečíst si oněch 25 kapitol, protože jsem se přesvědčila o tom, že je kniha vážně úžasná.
Ani mě nenapadne, abych šetřila superlativy. Znáte mě, když se mi něco nelíbí, řeknu to. Když se mi naopak něco líbí, řeknu to. A Shatter Me mě naprosto uchvátilo. Čím? Svou odlišností. Tahereh vážně umí psát. Příběh vás vtáhne a nepustí. Je to především dáno tím, že ze stránek přímo cítíte, jako byste v kůži Juliette byli. Vnímáte to, co vnímá ona, myslíte si to, co si myslí ona, badáte nad tím, nad čím bádá ona.
Tahereh hodně v textu používá přeškrtávané slova a věty. Jde vlastně o myšlenky Juliette. To, co si myslí, ale neřekne nahlas. Tím vším se vám příběh ještě víc vlije do krve. Postupně se dozvídáte, co se kdysi stalo a jenom se domýšlíte o tom, co se vlastně děje teď. V jednu chvíli si myslíte, že jste všechno prokoukli, v další jste zmatení a nevíte, co si myslet, v další se vám zase uleví, protože alespoň něco jste očekávali... a pak se zase všechno překroutí. Výborné.
Nemám ráda, když něco dokážu předpovědět už X stránek dopředu. Tady jsem nevěděla, co si pro mě autorka dále přichystá. I když uznávám, že někdy byl příběh přespříliš naivní až moc přeromatizovaný, ale co! Bylo to skvělé.
Řeknu vám, že Adama jsem naprosto žrala. Od začátku do konce. Mít ho vedle sebe, tak ho asi umačkám. Jeho chvilky s Juliette byly dojemné, sladké, romantické a taky pěkně žhavé. Warren je dokonalý šílenec, kterého i přes jeho zvrácenost musíte obdivovat a ano, dokonce ho začnete mít i rádi. Skvěle napsaný záporák, od kterého netušíte, co čekat dál. Pořádno udávku vtipu si pro vás pak v druhé polovině připraví Kenji.
Na knize se mi líbí úplně všechno. Hlavní zápletka je výborná a nakonec se překlopí v něco, co byste na začátku vážně nečekali. Konec je menší klišé, ale abych nenaspoilerovala, o co jde, prozradím vám, že se Tahereh trefila přesně do mého vkusu. Sice se mírně obávám, co se z toho nakonec vyklube, ale věřím, že si s tím dokáže poradit.
Každopádně je to kniha, která by vám rozhodně neměla uniknout. Tahereh píše jinak. Její opisy děje jsou zvláštní až poetické. Svým způsobem je kniha rozdělena do dvou částí. První se zabývá tím, co Juliette prožívá ve svém vězení a jak se chová, přemýšlí o svých činnech a minulosti, kdežto s příchodem Adama se příběh pozvolna přesouvá do druhé části, v níž se Juliette přizpůsobuje změnám. Jde o přirozený vývoj, tím pádem mizí i tolik typické přeškrtané slova, protože na ně prostě není čas. Proč? Pochopíte, až si vše přečtete.
Knihu doporučuju všemi dvaceti. Druhý díl zatím nemá název, ale předpokládané datum vydání je listopad 2012. Už se nemůžu dočkat!
Samozřejmě vás o své topky neochudím, už jenom proto, že mi přišlo tolik dotazů, jestli je taky náhodou neplánuju. Všechno bude... až to bude. Budou topky, budou rekapitulace, budou nové projekty, bude toho hodně. Chtěla bych ovšem poděkovat vám, svým čtenářům. Za to, jakou podporu mi vyjadřujete, jak ve mě stále věříte, jak komentujete, jak se zapojujete a jak vůbec rádi čtete! Hodně to pro mě znamená! Chci poděkovat také Lu.Lusy s Abyss za to, že za mnou vždycky stojí a že se na svět dívají stejným pohledem. Těším se, až se Lusy vrátí a já ji už konečně navštívím, těším se, až se s Abyss srazíme na té autogramiádě a těším se na kohokoliv z vás, kdo by měl zájem vidět mě ve 3D.
