Toto meme má na svědomí
Luu. Cílem je každé pondělí uveřejnit topku něčeho, co souvisí s knižním světem. Nedivte se, že zatímco všichni mají 7 TT, já mám teprve 3.
Knihy z dětství (a dospívání)
S tímto tématem jsem měla dost problém. Proč? Protože já rozlišuju pojmy dětství a dospívání. Vím, že většina z vás toto téma pojala celkově jako knihy z děstství a dospívání dohromady - přece jen je většina z vás mladší než já. Já jsem se s tímhle ne-rozdělením nějak nemohla popasovat, a proto jsem si meme trošku upravila na knihy z dětství a knihy z dospívání. Je mi totiž líto neuvést knihy, které mě provázely od dětství přes dospívání.
Dětství
# Enid Blytonová
Kamarádky, Tajná sedma, Správná pětka, Dvojčata
Neříkejte mi, že knihy Enid Blytonové neznáte. Pokud jste je nečetli, určitě jste viděli alespoň nějaký seriál. Já jsem si sérii Správná pětka a Tajná sedma vždycky jako malá chodila půjčovat do knihovny. K Dvojčatům jsem přišla ve škole, kde jsme si je čítávali a celou séri Kamarádky jsem si kdysi dávno koupila u nás na knižním jarmarku. Musím říct, že Enid napsala jedny z nejlepších knižních detektivek pro děti a pokud jste nějakou její knihu nečetli, opravdu jste o hodně přišli.
# Dášeňka, čili život štěněte (Karel Čapek)
Pamatuju si, že mi tuhletu knihu čítávala maminka, pak nám ji jednou koupila na CD (byla v příloze časopisu Méďa Pusík). Od té doby jsme si ji pouštěly se sestrou před spaním.
# Krteček (Zdeněk Miler)
Já vím, že je to spíše animovaný film, ale existuje i v knižní podobě. Nebo alespoň nejznámější díl
Jak krtek ke kalhotkám přišel ano.
# Letopisy Narnie (C.S. Lewis)
Ačkoliv vám to může připadat méně pravděpodobné, ano, četla jsem jako malá Narnii. Celkově si myslím, že jsou knihy spíš určené mladšímu publiku, i když Lewis je doporučoval jak dětem, tak dospělým. Dospělí se u čtení můžou nudit.
# Luisa a Lotka (Erich Kästner)
Nejsem si tím jistá, ale mám takový dojem, že tato kniha snad patří do povinné četby na prvním stupni základní školy. Já si dost živě pamatuju, jak jsme ji celá třída pravidelně četli a já jsem tento příběh opravdu milovala.
# Nekonečný příběh (Michael Ende)
Ach, kdo by tenhle příběh neznal? Já se přiznám, že mě naprosto uchvátilo filmové to nejznámější zpracování a pak jsem zatoužila i po knize.
Pipi Dlouhá punčocha, Děti z Bullerbynu, My z ostrova Saltkräkan
Další klasické knížky, které jsem jako malá milovala. A seriál o Pipi je naprosto legendární.
Samozřejmě jsem celkově četla hodně, opravdu hodně pohádek. Převážně českých autorů.
# Povídání o pejskovi a kočičce (Josef Čapek)
Tohle je přece naprostá klasika. Jak by si někdo nemohl pamatovat povídání o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort?
# Staré řecké báje a pověsti (Eduard Petiška)
Stará dobrá klasika. Vždycky mě řecké báje a pověsti fascinovaly, takže je docela pochopitelné, že jsem si v útlém věku myslela, že seriálový Herkules a Xena jsou vrcholem všech seriálů.
Dospívání
# Encyklopedie
Ano, pořád si myslím, že nejlepší kniha je encyklopedie. Mám ráda encyklopedie na jakékoliv téma. Moc ráda si v nich listuju a čtu si různé zajímavosti.
# Harry Potter (J.K. Rowling)
Jsem generace Harryho Pottera... a Kelly Family... a Luneticu ... a plno dalších obstarožních věcí. Whatever! Vážně je mi svým způsobem líto všech těch, kteří spolu s Harrym nevyrůstali, neprožívali s ním všechny jeho vzestupy i pády, jeho radost a příkoří, jeho život. Řekla bych, že Harry je jedním z mých nejdelších kamarádů (spolu s Ronem a Hermionou) a také nejvěrnějších kamarádů. Plno lidí vás opustí, plno jich na vás zapomene, Harry zůstane.
První díl série mi mamka koupila už dávno a mě se příběh natolik líbil, že jsem si přečetla i další díly. Je jenom škoda, že jsme se toho posledního, pátého, v češtině už nedočkali a nevíme, jak to vlastně celé dopadlo.
Myslím, že v naší zemi neexistuje dívka, která by jméno Lenka Lanczová neznala. A pokud ano, tak se o okolní svět nejspíš moc nezajímá. Někdy mi připadá, že Lenka těch knih napsala snad stovky.
Hoši od Bobří řeky, Rychlé šípy, Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří
Jo, bývala jsem tak trochu kluk a četla jsem hodně klučičích knížek. Foglar napsal jedny z nejlepších českých knih a vy jste blázni, pokud jste si nepřečetli alespoň jednu jedinou. Vážně nevíte, o co jste přišli. Já jsem díky Foglarovkám prožila nádherné okamžiky, kdy jsem v lese hrála bojovku, stavěla bunkry, podnikala různé výpravy a hrála si na to, že sbírám bobříky. Tyhle okamžiky mi už nikdy nikdo nevezme a mě jenom mrzí, že si dnešní děti (a hlavně ty moje děti, které plánuju jednou mít) neužijí to, co jsem si kdy užila já. To opravdové dobrodružství. Bez alkoholu, bez cigaret a bez drog. Nemoralizuju, jen konstatuju.
# Malé ženy (Louisa May Alcottová)
Tenhle příběh mi učaroval hned napoprvé a doteď mě nepustil.
Kdo by nezal Karla Maye? Němce, který psal o indiánech? O věrném přátelství indiánského načelníka Vinnetoua a zálesáka Old Shatterhanda? A když už ne knihy, pak filmy vás určitě neminuly.
Mediátor, Princezniny deníky
Díky sérii Mediátor jsem začala číst young adult knihy. Díky Meg Cabot jsem začala psát vlastní příběhy. Díky Meg Cabot jsem začala číst v angličtině. Meg mě provází i teď. Stala se mou nejoblíbenější autorkou.
# Pán prstenů (J.R.R. Tolkien)
Pánprstenové šílenství dostalo i mě. Nutkno podotknout, že i přesto, že mi některé věci v knihách přišly naprosto padlé na hlavu, se série řadí mezi mé nej.
# Verneovky
Cesta do středu Země, Ze Země na Měsíc, Dvacet tisíc mil pod mořem, Cesta kolem světa za 80 dní, Tajuplný ostrov, Patnáctiletý kapitán, Dva roky prázdnin, Tajemný hrad v Karpatech, Vynález zkázy
Nejznámější průkopník vize budoucnosti... a steampunku, žánru, o němž jsem donedávna nevěděla, že vůbec existuje. Ke knihám mě dovedla filmová zpracování a rozhodně jsem nelitovala. Říkám vám, že jsem byla tak trochu kluk :)
Oh, vím, že teď to musí vypadat tak, že jsem snad celý život jenom četla. To vážně ne. Věřte mi, že čtení knih z vašeho dítěte asociála neudělá. Mívala jsem hodně kamarádů a stále mám. Čtení knih mi rozšířilo slovní zásobu natolik, že nemám problém hovořit o věcech na jakékoliv téma a dokážu prezentovat svůj názor. Jsem z celé naší rodiny nejspíš největší čtenář, což mé rodiče někdy přivádí k šílenství. Já ale říkám, že je lepší si číst, než se jen někde jenom bezduše poflakovat a popíjet alkohol. Lepší dát peníze za knihu, než za trávu. Jsem svým rodičům vděčná za to, jak mě vychovali, i když ne vždycky bylo všechno ideální. Ale to k tomu životu prostě patří.
