 |
| originální cover |
Originální název: Anna and the French Kiss
Žánr: dívčí román
Anotace na Goodreads: Anna se těší na svůj poslední ročník střední školy v Atlantě, kde má skvělou práci, loajální nejlepší kamarádku a zabouchnutí se, které se vyvíjí více než slibně.
Což je důvod, proč není vůbec nadšená, když má být odvlečena do internátní školy v Paříži - dokud nepotká jistého Étienne St. Claire: perfetntího Pařížana (a Angličana a Američana, což vytvořilo jeho kouzelný přízvuk), který je naprosto neodolatelný. Jediný problém je, že je už zadaný. A Anna by mohla být taky, kdyby se něco vyklubalo z jejího skoro-vztahu, když se vrátí domů.
Bude Anna - a spolu s ní i čtenáři - čekat celý rok na svůj pravý francouzský polibek.
Což je důvod, proč není vůbec nadšená, když má být odvlečena do internátní školy v Paříži - dokud nepotká jistého Étienne St. Claire: perfetntího Pařížana (a Angličana a Američana, což vytvořilo jeho kouzelný přízvuk), který je naprosto neodolatelný. Jediný problém je, že je už zadaný. A Anna by mohla být taky, kdyby se něco vyklubalo z jejího skoro-vztahu, když se vrátí domů.
Bude Anna - a spolu s ní i čtenáři - čekat celý rok na svůj pravý francouzský polibek.
Nakladatel: Dutton (EN)
Počet stran: 372 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 2.12.2010
Vydání v ČR: nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Datum četby: 2 dny, leden 2011, v angličtině... a protože jsem strašně chtěla...
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: I LOVE IT!
Můj názor (obsahuje spoilery):
Upozornění: Tato recenze není ničím jiným než vyjádřením čtenářova knihorgasmu. Může se stát, že věty nebudou častokrát dávat smysl, protože budou jen změtí pocitů a pocity zastřených myšlenek. Číst pouze na vlastní nebezpečí!
Umírala jsem touhou přečíst si tuhle knihu od prvního okamžiku, kdy jsem ji zmerčila na jednom knižním blogu. Vážně, umírala touhou. A pak, když se začala objevovat na každém možném i nemožném blogu, neměla jsem daleko k úmrtí v přímém přenosu.
Možná si říkáte, že jsem šílená, ale mně je to úplně jedno. Všude ji vychvalovali a já se na její četbu třepala jako želatina. A tento měsíc jsem se konečně dotřepala. Ovšem dřív, než jsem vůbec mohla začít číst, prošla jsem si menším absťákem, jelikož jsem měla těsně před zkouškou, na kterou jsem se měla teoreticky učit a zákonnitě jsem tak NEMĚLA ČÍST. Nevěřím, že si dokážete představit agónii, jakou jsem prožívala. Anebo to možná dokážete, kdo ví. Počítám ale, že nikdo z vás není takový cvok jako já. Anebo jste, a proto sem stále chodíte. Chválím, chválím. Ale zpátky ke knize.
Už od první stránky, první kapitoly, jsem věděla, že tu knihu budu milovat. Jedná se o první knihu z pera Stephanie Perkins a velice se jí povedla. Prožívala jsem s Annou každou situaci, jako bych byla v její kůži. Přešla jsem od poblouznění k lásce, zmatení, ublížení, štěstí, naštvání... Při čtení této knihy si snad projdete úplně všemi možnými stavy mysli i srdce... Je to jeden velký balíček pocitů. Měli byste se dobře připravit, než vůbec začnete číst. Mohlo by vás to strhnout tak, že byste lhtali jednu větu za druhou a šli spát až někdy k ránu, protože tu knihu přece neodložíte zrovna teď, když to začalo být tak zajímavé.
Nejhorší je, že zajímavé je to pořád. Pořád se něco děje. Ne, není to žádné akcí nabité paranormální cosi, je to úplně obyčejný dívčí román. A to je na tom možná to nejlepší. Je to sice místy trošku přitažené za vlasy, ale která kniha není, že.
Hlavní hrdinkou je Anna. Docela obyčejná holka, jejíž rodiče se dávno rozvedli a jejíž otec se stal velice dobře placeným spisovatelem knih poněkud tragického rázu. Holka, která se má najednou odstěhovat z domova do úplně jiné země, jiného světadílu. Do města, kde obyvatelé převážně mluví francouzsky, jazykem, jež ona vůbec, ale vůbec, neovládá. Ovšem do internátní školy, kam chodí jen studenti, kteří mají rodiče Američany, nebo nějaké ty americké kořeny. Tudíž se zde převážně mluví anglicky, jediný světlý bod, zdá se.
Dokud Anna nepotká jistého velice přitažlivého kluka jménem Étienne St. Claire, jemuž všichni říkají jen St. Claire.
Étienne je kapitola sama o sobě. Je nízký, bojí se výšek, nemá rád změny, nedokáže být sám a je zadaný. Na druhou stranu je vtipný, bije se za vás, kupuje vám dárky, ukáže vám Paříž, nosí jednu velice poťouchlou čepku, je naprosto neodolatelný a má BRITSKÝ přízvuk.
Už jsem vám někdy říkala, že jsem Britofil? Ne? Tak teď už to víte. Mám velkou slabost pro cokoliv britské. A pokud jste někdy slyšeli opravdového Brita-kluka mluvit, pochopili byste mě. Proto si docela živě dokážu představit, jak Étienne vyslovuje všechna svá slova a věty. A o to se mi to líbí ještě víc.
Vím, že tu na knihu píšu jenom samý chvalozpěv... Ale momentálně mě nenapadá žádná negativní věc, kterou bych napsala. Neříkám, že kniha byla naprosto stoprocentně perfektní, ale celkový dojem je na jedničku.
Krásné zasazení do romantické Paříže, kterou jsem vždycky chtěla navštívit, ale neměla jsem ještě tu možnost. Internátní škola, kde jsou převážně dospívající studenti. Přátelství, nepřátelství a zamilování se.
Knihu vám doporučuji všemi dvaceti. Stephanie momentálně ukončuje práci na druhé podobně laděné knize s názvem Lola and the Boy Next Door, která by měla vyjít v září 2011. Třetí kniha Isla and the Happily Ever After se objeví na podzim 2012. A jestli budou stejně dobré, našla jsem si další oblíbenou autorku.
~ ... ~
Umírala jsem touhou přečíst si tuhle knihu od prvního okamžiku, kdy jsem ji zmerčila na jednom knižním blogu. Vážně, umírala touhou. A pak, když se začala objevovat na každém možném i nemožném blogu, neměla jsem daleko k úmrtí v přímém přenosu.
Možná si říkáte, že jsem šílená, ale mně je to úplně jedno. Všude ji vychvalovali a já se na její četbu třepala jako želatina. A tento měsíc jsem se konečně dotřepala. Ovšem dřív, než jsem vůbec mohla začít číst, prošla jsem si menším absťákem, jelikož jsem měla těsně před zkouškou, na kterou jsem se měla teoreticky učit a zákonnitě jsem tak NEMĚLA ČÍST. Nevěřím, že si dokážete představit agónii, jakou jsem prožívala. Anebo to možná dokážete, kdo ví. Počítám ale, že nikdo z vás není takový cvok jako já. Anebo jste, a proto sem stále chodíte. Chválím, chválím. Ale zpátky ke knize.
Už od první stránky, první kapitoly, jsem věděla, že tu knihu budu milovat. Jedná se o první knihu z pera Stephanie Perkins a velice se jí povedla. Prožívala jsem s Annou každou situaci, jako bych byla v její kůži. Přešla jsem od poblouznění k lásce, zmatení, ublížení, štěstí, naštvání... Při čtení této knihy si snad projdete úplně všemi možnými stavy mysli i srdce... Je to jeden velký balíček pocitů. Měli byste se dobře připravit, než vůbec začnete číst. Mohlo by vás to strhnout tak, že byste lhtali jednu větu za druhou a šli spát až někdy k ránu, protože tu knihu přece neodložíte zrovna teď, když to začalo být tak zajímavé.
Nejhorší je, že zajímavé je to pořád. Pořád se něco děje. Ne, není to žádné akcí nabité paranormální cosi, je to úplně obyčejný dívčí román. A to je na tom možná to nejlepší. Je to sice místy trošku přitažené za vlasy, ale která kniha není, že.
Hlavní hrdinkou je Anna. Docela obyčejná holka, jejíž rodiče se dávno rozvedli a jejíž otec se stal velice dobře placeným spisovatelem knih poněkud tragického rázu. Holka, která se má najednou odstěhovat z domova do úplně jiné země, jiného světadílu. Do města, kde obyvatelé převážně mluví francouzsky, jazykem, jež ona vůbec, ale vůbec, neovládá. Ovšem do internátní školy, kam chodí jen studenti, kteří mají rodiče Američany, nebo nějaké ty americké kořeny. Tudíž se zde převážně mluví anglicky, jediný světlý bod, zdá se.
Dokud Anna nepotká jistého velice přitažlivého kluka jménem Étienne St. Claire, jemuž všichni říkají jen St. Claire.
Étienne je kapitola sama o sobě. Je nízký, bojí se výšek, nemá rád změny, nedokáže být sám a je zadaný. Na druhou stranu je vtipný, bije se za vás, kupuje vám dárky, ukáže vám Paříž, nosí jednu velice poťouchlou čepku, je naprosto neodolatelný a má BRITSKÝ přízvuk.
Už jsem vám někdy říkala, že jsem Britofil? Ne? Tak teď už to víte. Mám velkou slabost pro cokoliv britské. A pokud jste někdy slyšeli opravdového Brita-kluka mluvit, pochopili byste mě. Proto si docela živě dokážu představit, jak Étienne vyslovuje všechna svá slova a věty. A o to se mi to líbí ještě víc.
Vím, že tu na knihu píšu jenom samý chvalozpěv... Ale momentálně mě nenapadá žádná negativní věc, kterou bych napsala. Neříkám, že kniha byla naprosto stoprocentně perfektní, ale celkový dojem je na jedničku.
Krásné zasazení do romantické Paříže, kterou jsem vždycky chtěla navštívit, ale neměla jsem ještě tu možnost. Internátní škola, kde jsou převážně dospívající studenti. Přátelství, nepřátelství a zamilování se.
Knihu vám doporučuji všemi dvaceti. Stephanie momentálně ukončuje práci na druhé podobně laděné knize s názvem Lola and the Boy Next Door, která by měla vyjít v září 2011. Třetí kniha Isla and the Happily Ever After se objeví na podzim 2012. A jestli budou stejně dobré, našla jsem si další oblíbenou autorku.
Poslední dobou stále přicházím na to, že nás anglofilů je víc, než jsem si myslela! :D
OdpovědětVymazatNikdy nevíš, kolik nás po světě chodí :D Jsme všude!
OdpovědětVymazatDíky, díky a ještě jednou díky :) tuhle knížku jsem si chtěla přečíst už dlouho, ale stále jsem váhala, ale díky tvojí recenzi jsem se do ní pustila... a totálně jí propadla :D po dlouhé době čtení YA fantasy knížek jsem se začetla do knihy, která byla tak jednoduše reálná, že jsem z ní mimo ještě teď.
OdpovědětVymazatJinak máš opravdu skvělý blog pravidelně ho navštěvuju a jsem moc ráda, že díky tvým recenzím nacházím stále nové knihy, o kterých jsem nevěděla.
Minnie
Jsem ráda, že má recenze někoho navnadila ke čtení :) Potěší to. A děkuji za pochvalu. Snažím se.
OdpovědětVymazatJa mám pocit, že mňa recenzia skoro nikdy ku čítaniu nenavnadí (teda, česť výnimkám, naposledy to boli Seesen a Judit), pretože ja už som na knihu navnadená a nachystaná týždeň dopredu :D Aj na Annu, len ešte musím doraziť to, čo mám rozčítané teraz :D
OdpovědětVymazatTo máš tak, Luu. Mě navnadí dobrá recenze pouze na knihu, o které jsem nikdy předtím neslyšela, neviděla jsem ji a vůbec šla informace o ní mimo mě. Pak jsou tu recenze, které mě přesvědčí, abych si tu knihu přečetla, i když jsem původně nechtěla. A pak jsou tu recenze knih, které si strašně moc chci přečíst, ale ještě jsem neměla tu možnost - proto si čtu všechny recenze a zjišťuju, jak se to lidem líbí a úmyslně se tím mučím :D Asi tak :D
OdpovědětVymazatKonečně jsem tu knížku dočetla! A musím říct, že chápu to nadšení. Ještě chvíli budu mít na tváři pěkně připitomělej úsměv... ach :D
OdpovědětVymazatNo že je to strašně fajn knížka? :D Úplně jednoduchá a přitom výborná.
OdpovědětVymazatTyy jo, všimla jsem si , že tuhle knihu vychvaluješ až až. :P
OdpovědětVymazatRáda si ji přečtu, už se těším! :)
Infinity: Přečti si, snad nebudeš zklamaná :)
OdpovědětVymazatTaky jsem takový "cvok" jako ty...
OdpovědětVymazatNevíce sde začtu, když se mám třeba učit nebo když je kniha napínavá, čtu skoro až do rána, a pak sama na sebe nadávám, že jsem blázen, že čtu, jak pominutá dál, když mám spát :) Ale někdy mě to neudrží a já prostě čtu...dodneška je mi líto, když dočtu nějakou super knížku :)
Mimochodem tvůj blog je totálně perfektní, ráda sem chodím a inspiruji se tvou četbou :)
Tuhle knihu si musím přečíst :) až na to, že neumím, tak dobře anglicky...holt musím ještě do května počkat na českou....ach jo, už aby to bylo :)
Jinak musím ti doporučit knihu: Láska nebezká z Notting Hill...je to taky moc pěkný román, sem tam přitažžený za vlasy, ale pokud máš ráda třeba i filmy Pretty woman nebo láska nebezká nebo Notting Hill, tak se ti to určo bude líbit :)