PŘESUN KNIŽNÍHO DOUPĚTE NA NOVOU DOMÉNU!!!
Nově mě najdete na mé vlastní originální doméně. Všechen obsah i komentáře byly přesunuty na novou stránku. Jen ještě všechno nešlape a nevypadá tak, jak má. Pište prosím všechny své komentáře na novou stránku. Díky.
KNIŽNÍ DOUPĚ

30. listopadu 2011

Výherci velké narozeninové soutěže

Vím, že jste na tenhle post čekali dlouho, ale nejdřív jsem musela všem vylosovaným napsat email a počkat na odpovědi. Takže všichni výherci už o své výhře ví, vám ostatním jenom sdělím, kdo si co vybral.

Výherci knih v češtině:

#45 Sammy - Temný anděl
#180 Luc - Pád
#283 Michio - Zrození
#328 Miwako - Klan vlčice
#308 annejude - Krvavý karneval

Výherci knih v angličtině:

#329 Veronika - Rules of Attraction
#7 Willinda - Blood Bound
#315 Haiska - A Kiss in Time (místo Defiance)

Výherci knih z BookDepository:

#57 Stormy - Crossed
#69 SusanTS - Clockwork Angel

Ti, kterým jsem objednávala knihy z BD, už mají knihy na cestě (některým už možná i dorazily). Pro všechny ostatní mám zatím fotečku:
Dneska jsem to konečně všechno dobalila, napsala adresy a v pátek to půjdu odeslat na poštu - určitě ze mě budou mít na poště velkou radost :D :D :D Ještě jsem slibovala, že vylosuju 10 dalších lidí, kterým pošlu alespoň záložky - takže ty vylosuju během víkendu a napíšu jim email. 

Pokud chcete vědět nějakou tu statistiku - průměrně se v každé části objevilo 70 účastníků, největší množství extra vstupů bylo 10, takže si určitě dokážete představit, kolik času mi všechno počítání, kontrola a losování zabralo. Snad jsou výherci spokojení a těšte se na další soutěž!


Nejděsivější NEJ (7)

Dneska vám přináším poslední příspěvek do tohoto speciálního podzimního meme. Na všechny uveřejněné posty se můžete podívat tady.

5 děsivých domácích prací

Nevím, jak jste na tom vy, ale já zrovna domácí práce nemám v oblibě. Některé úkony mě i svým způsobem děsí.

Jarní-Letní-Podzimní-Zimní úklid
Určitě to znáte, sezónní velký úklid domu/bytu. Nemám ho ráda. Znamená to, že se musí vypucovat všechno v baráku - nádobí, skříně, dveře, stoly, židle, koupelna... no prostě všechno. Což jsou hodiny a hodiny práce. A když to člověk neflinká, bolí ho po úklidu celé tělo :D

Mytí oken
Nesnáším umývání oken, nesnáším. Vždycky mě strašně naštve, když pucuju okna, co to jenom jde a pak tam mám šmouhy. Zrovna v tomhle jsem perfekcionista a jakákoliv šmouha mě pak strašně dráždí. Nejlepší je, když mi pak na to vypucované okno ještě sedne nějaká mega obrovská moucha a udělá flek z kdovíčeho.

Pletí záhonu na zahradě
Nejsem žádná fňukna a nevadí mi manuální práce, ale pokud můžu, vyhnu se vytrhávání plevele ze záhonků. Je to kolikrát pořádná piplačka a prostě mě to nebaví. Ze stejného důvodu jsem ještě nepřišla na chuť přesazování a péči o květiny. Prozatím jsem do tohoto stádia nedošla. Proto mi všichni dávájí kaktusy :D

Utírání prachu
V Karviné se hodně, hodně, opravdu hodně práší. Můžou za to z větší části smogové částečky, které k nám doputují z Ostravy, anebo naše doly. Prostě - když ve svém pokoji utřu prach, do hodiny (a nekecám!) tam už mám další vrstvičku, která se nabaluje, nabaluje a nabaluje. Tím pádem člověk neustále utírá prach, a úplně zbytečně. Je dobře, že u nás doma není nikdo na nic alergický (akorát moje sestra = na práci :D :D).

Vytírání podlah
Už něco přes deset let bydlíme v rodinném domku, ve kterém máme "plovoucí" podlahu, na níž je samozřejmě všechno vidět, takže vytírá se minimálně jednou za týden. V žádné místnosti nám podlahu nezakrývá jenom koberec. A u takového vytírání se člověk vážně nadře, kor když pak ještě vytírá dvoje schodiště. Kolikrát vzpomínám na to, jak člověku v bytě stačilo povysávat koberce a bylo to :D

Ale abyste si zase neřekli, že jsem taková lemra líná, častokrát mám uklízecí náladu, kdy prostě uklízím i ráda. 










Waiting on Wednesday (45)

Týdenní meme, které pořádá Breaking the Spine. Cílem je vybrat si vždycky jednu knihu, kterou si chcete přečíst. Pro tuto středu vybírám:

Cursed
Jennifer L. Armentrout

Umírání stojí za prd - a středoškolačka Ember McWilliams to ví z první ruky. Po smrtelné dopravní nehodě ji její nadaná mladší sestra vrátí zpátky. A teď všechno, čeho se Ember dotkne, zemře. A to je fakt na nic.

Ember se tak řídí pravidlem nedotýkat-se-ničeho-živého - včetně kluků. A když se objeví Hayden Cromwell, cituje Oscara Wildea a prohlašuje, že její prokletí je dar, myslí si, že je šílený - roztomilý - ale šílený. Ale když jí řekne, že jí může pomoct to kontrolovat, projeví zájem. Jen to má háček: Ember musí věřit adoptivnímu otci Haydena, který má jistý důvod "sbírat" děti se schopnostmi, které děsí dokonce i ji. Nicméně je ochotná udělat cokoliv, aby zase mohla držet ruku své sestry. A jasně, že by chtěla mít možnost políbit Haydena. Kdo ne?

Ale když se dozví, že nehoda, která z ní udělala to, co je, možná ani nehodou nebyla, není si jistá, komu by měla věřit. Někdo ji chtěl mít mrtvou a čím víc se blíží k pravdě, tím víc hrozí, že přijde o mnohem víc, než jen o své srdce - svůj život. A tentokrát doopravdy.
Já vám nevím, tahle kniha mě zaujala svou obálkou - stejný případ, jako u Half-Blood. Ale autorce už tolik nevěřím. Přesto jsem zvědavá. Kniha vychází 18. září 2012, takže si ještě nějaký ten pátek počkáme.

29. listopadu 2011

Knižní řetězovka (10)


S touhle úžasnou Knižní řetězovkou přišla Luu a plno ostatních blogerů se do ní zapojilo. Já jsem si řetězovku musela rozdělit do menších úseků, protože nejsem schopná na některé otázky odpovědět jasně, stručně a výstižně. Prostě se vykecávám :D Otázek je celkově 55, já si to rozdělila na 5 otázek/příspěvek, tudíž se můžete těšit dohromady na 11 příspěvků. Pokračujeme desátou částí a příště nás čeká úplně poslední.

46. Důvod, kvůli kterému bys knihu v polovině vzdala?
Vždycky se snažím knihu dočíst. Když mě to jó nebaví, dám si od čtení pauzu - někdy delší, někdy kratší - a pak knihu zkusím znovu. Nevybavím si, že bych nějakou knihu fakt vzdala. Ale kdybych něco takového udělala, muselo by jít o knihu, která by mi byla osobně velmi nepříjemná, nelíbil by se mi jazyk knihy a celkově by na mě nepůsobila dobře. Takové knihy však nevyhledávám, čímž se snižuje procento, kdy bych knihu vzdala.

47. Máš ráda, když jsou knihy uspořádané?
No jéje... a jak! Vždycky mě dráždí, když mám někde u postele komínek knih déle než týden. Každá kniha musí mít své místo, pak v knihovničce vypadají tak hezky seřazené a prostě... uklizené, chápete?

48. Máš ve zvyku knihy spíš hromadit, nebo je po přečtení posouváš dál?
Já je hromadím, ale také posouvám dál.

49. Jsou knihy, kterým se vyhýbáš?
Těm, které nejsou zrovna můj šálek čaje :D Ale třeba několikadílné série mě taky docela děsí. Onehdá jsem šla v knihkupectví okolo knih série Bratrstvo černé dýky a zhrozila jsem se tloušťkou jednoho dílu - to bylo megatlusté - to mi vysvětlete, co se zrovna v tom díle mohlo řešit navíc? To musely být nějaké sexuální orgie, ne? Některým adult knihám se prostě vyhýbám, nebo jejich čtení oddaluju. Většinou se mi nelíbí vyobrazení a podání některých sexuálních scén, to si pak člověk říká, že autorky mají rády hlavně sado maso a celkově je jejich sexuální život asi hodně chudý, když o něm tak často píšou - nic proti.

50. Kniha, která tě rozesmála?
Těch je hodně, ne vždycky mě všechno dokáže rozesmát. Sama mám docela specifický humor, ale jsem moc ráda, když mě nějaká kniha dokáže i rozesmát. Smích člověku prodlužuje život.




Teaser Tuesday (42)

Toto týdenní meme pořádá Should Be Reading.

O co jde:
  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho z knihy neukazuje příliš moc. Nechceš přece zničit překvapení ostatním!)
  • Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.

Prokletý dům
Rachel Caine

"Vždyť víš. Tu knihu."

...

Znovu s obtížemi, povědomě naprázdno polkla.








Tuhle knihu dočítám a musím říct, že se mi opravdu líbí. Je pravda, že příští rok vyjde už 12. díl upírské série, ale pokud jsou všechny díly napsány ve stejném duchu, chápu, proč je série tolik oblíbená. A už se těším, až u Brokilonu vydají další díl - škoda, že až příští rok. Jsem zvědavá na obálku.

28. listopadu 2011

Komu fandíte?

Před nějakým časem mě děvčata z naší knižní blogosféry poprosila, jestli bych neudělala nějaké TEAM buttonky pro Vampýrskou akademii, abychom na svých stránkách mohly ukázat, že fandíme VA. Později jsme všechny četly Odstíny života, takže i tady došlo na buttonky, no a pak ještě navíc i k Malým roztomilým lhářkám.

Nejsem v grafice zase tak zběhlá, ale snad se vám některé buttonky budou líbit. Samozřejmě se můžu do budoucna pokusit o nějaké další buttonky k oblíbeným sériím :)

Prosím vás, pokud ale u sebe někde na blogu umístíte nějaký můj buttonek, odkažte na mě zpátky. Děkuju.

Význam TEAM buttonů: Pokud máte nějakou webovou stránku, můžete si buttonek umístit někam do menu, viditelně, abyste tak ukázali, které postavě fandíte.


Buttonek by se vám po rozkliknutí měl zvětšit (anebo při uložení se vám uloží ve velikost 160x160).

Malé roztomilé lhářky


Odstíny života


Vampýrská akademie



Half-Blood

originální cover
Autor: Jennifer L. Armentrout
Originální název: Half-Blood
Knižní série: Covenant
Díl: první
Žánr: fantasy, bohové

Anotace na Goodreads: Hematoi vznikne ze spojení boha a člověka a dítě dvou plnokrevných mábožské síly. Děti plnokrevných a lidí už tak moc ne. Polokrevní mají jenom dvě možnosti: stát se cvičeným Sentinelem, který loví a zabíjí daimony anebo se stanou sluhy v době plnokrevných.

Sedmnáctiletá Alexandria by raději riskovala život, než někde drhnout záchody, ale kdo ví, jak nakonec skončí. Existuje několik pravidel, jimiž se na škole Covenant musí studenti řídit a Alex má problém se všemi, ale hlavně s pravidlem číslo 1: Vztahy mezi plnokrevnými a polokrevnými jsou zakázány. Bohužel se zabouchla právě do plnokrevného Aidena.

Ale zamilování se do Aidena není Alexin největší problém. Zůstat naživu a stát se Sentinelem ano. Pokud ve svém poslání neuspěje, bude se muset postavit budoucnosti horší, než je služba u plnokrevných: být proměněna v daimona a lovena Aidenem. A to je pěkně na prd.

Nakladatel: Spencer Hill Press (EN)
Počet stran: 281 (EN)
Vazba: Brožovaná (EN)
Datum vydání v USA: 18.10.2011
Datum vydání v ČR: nevyšlo

Moje hodnocení:

Moje hodnocení obálky:




Promo ke knize

Datum četby: 5 dnů, listopad 2011, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No tak to si ze mě děláte legraci...

Oficiální stránky knihy
Oficiální blog autora


Můj názor (obsahuje spoilery):
Tahle kniha mě napoprvé zaujala svou zvláštní obálkou. Nejen, že je fialová - a vy už určitě víte, jak mám fialovou ráda - ale to digitální provedení květiny je skvělé. Později jsem si přečetla několik recenzí, kde se o knize říkalo, že je to v podstatě přepsaná Vampýrská akademie a jakožto velký fanoušek VA jsem si řekla, že si knihu přečtu, abych zjistila, co je na ní tak dobrého. Protože i přes tu podobnost dostávala kniha velmi vysoká hodnocení.

Alexandria je už 3 roky spolu s matkou na útěku z internátní školy, jenže člověk nemůže utíkat donekonečna. Hlavně po té, co je její matka zavražděna a Alex se snaží přežít. Ještě že ji před smrtí zachrání skupina Sentinelů a odvedou zpátky do školy, kde se rozhodnou, co s ní udělat. Alex se totiž chce stát taky Sentinelem a chránit tak plnokrevné, před nájezdy Daimonů, kteří z nich chtějí vysát jejich životní sílu. Ale nebude to tak lehké, nejdřív musí prokázat, že dokáže dohnat, co zameškala. V tréninku jí má pomoct, Aiden, velice pohledný plnokrevný Sentinel, což by nemuselo být tak špatné. Horší ale je, že vztahy mezi plnokrevnými a polokrevnými jsou zakázány a Alex to k Aidenovi až nebezpečně přitahuje. A tohle není jediné nebezpečí, které na Alex číhá...

Zdá se vám to i z tohohle malého předchozího odstavce povědomé? Četli jste Vampýrskou akademii? Milujete ji? Pamatujete si, co se v kterém díle kde stalo a jak se chovaly postavy? Pak jste na správné cestě tuhle knihu nesnášet. Tak jako já. Vážně nechápu, jak se může někomu, kdo zbožňuje VA, tahle kniha líbit a jak jí někdo může dát vyšší hodnocení než 2. Protože Half-Blood je sprostý a úplný kopírák VA. Já být Richelle, podám na autorku žalobu, protože kniha jede podle stejného scénáře a každý, kdo má za sebou VA, to musí poznat.

Následující řádky si nečtěte, pokud nechcete přijít o překvapení. Tohle totiž nebude ani tak recenze, jako vyjmenování toho, co všechno je stejné a co všechno je mnohem horší než originál (nehledě na nesmyslnosti a divné věci pro efekt). Takže přestaňte číst a zkuste knihu sami. Následující řádky budou obsahovat více spoilerů a celkově bude text poněkud delšího rázu.

Svět, který "stvořila" Jennifer se skládá z obyčejných lidí a potomků bohů (tzv. Hematoi - pokud jsem to pobrala dobře... nevím proč, ale vždycky jsem si to přečetla jako hematom). Ano, jde o přímé potomky řeckých bohů. Těm se říká plnokrevní ("pure") a dokážou ovládat jeden ze 4 živlů. Ze spojení plnokrevných se narodí další plnokrevný, ale ze spojení plnokrevného a člověka se narodí polokrevný ("half"). Vztahy mezi plnokrevnými a polokrevnými jsou striktně zakázány a pokud se něco takového přece jenom stane, řeší se to právně a každý polokrevný nese po celý život cejch hanby. A pak tu máme ty zlé - Daimony. Pokroucené bytosti, které vzniknou z plnokrevných, kteří zatouží po životní síle dalšího plnokrevného a zabijí. Zatímco plnokrevní jsou na společenském žebříčku hodně, hodně vysoko a můžou dělat, co se jim zamane, polokrevní mají jenom 3 možnosti - stát se Strážcem, stát se Sentinelem (aka lovcem Daimonů) anebo se stát služebníkem v domě mocného plnokrevného a nechat se díky nějakému vývaru z kytky (nebo co to) naprosto otupit, takže z nich v podstatě není nic. Polokrevní tedy spolu s plnokrevnými studují na internátní škole a učí se, jak se stát správným bojovníkem proti Daimonům a jak ochránit ostatní plnokrevné.

Podobnost čistě náhodná? Myslím, že ne, Time.

Naprosto okopírovaná základní myšlenka světa Vampýrské akademie, jen stupidně provedena. V knize nenajdete žádné pořádné a úplné vysvětlení toho, proč se jedná zrovna o potomky řeckých bohů, co je ještě stupidnější - proč si zrovna řečtí bohové vybrali jenom oblast Spojených států a tam se rozhodli porozmnožovat - tohle jde vážně mimo mě. Ve VA byli ti upíři alespoň všude, tady máme celé společenství jenom v USA. Důležitost internátních škol pro polokrevné v podstatě neexistuje, plnokrevní se totiž dokážou ochránit docela dobře sami a nepotřebují tam žádné polokrevné - je fakt jedno, že by mohli snad být silnější (nebo nevím co). Když plnokrevní dokážou ovládat magii a stejně tak se dokážou vycvičit (viz Aiden), přítomnost polokrevných postrádá smysl. Přece jenom, co může být silnější, než potomek dvou potomků bohů? Polokrevný určitě ne. A existence Daimonů? Ta je v podstatě velkým tajemstvím, protože o nich nikdo z nich za těch X let neví. Jeno mto jsou prostě ti zlí, co kdoví proč vysávají ostatním krev a pak je snad i požírají. Proboha, krev? Kvůli životní energii? Vždyť to mají být potomci bohů, ne upíři. WTF? Ale i tak nemáte proti Daimonům moc šanci, zabijete je jenom dýkou z nějaké sloučeniny, jinak prostě banán. Společenství "hematomů" má nějaká strašně divná pravidla, která jsem nepobrala, takže vám je neosvětlím.

A jak jsou na tom postavy? Začneme hlavní hrdinkou Alexandriou, která chce, aby jí každý oslovoval Alex, což není tak úplně divné, ale pojďme dál. Alex utekla spolu s matkou = Rose utekla spolu s Lissou; Alex nemá vůbec ponětí proč = Rose sice taky ne, ale ví, že Lisse hrozí nebezpečí a chce ji ochránit; Alex je drsná, přitažlivá, výborná bojovnice s horkou hlavou = Rose je totéž; Alex se nechce stát služkou v domě plnokrevných, chce být Sentinelem, který loví Daimony, Strážcem být taky nechce = Rose se chce stát Strážkyní a chránit tak Lissu před útoky Morojů, nechce se stát krvavou děvkou; Alex dostává extra tréninkové hodiny od o pár let staršího kluka, který je prostě bůh = Rose a Dimitri, kapišto?

Aiden je vycucnutý Dimitri. Je jen o TŘI roky starší než Alex, ale vypadá to, že sežral všechnu moudrost světa, je pohledný, milý, chytrý, výborný bojovník, ovládá perfektně oheň, miluje čtení klasických děl a ve volném čase si trénuje svou Řečtinu. Celkově je ale bez osobnosti, která by ve vás zanechala nějakou hlubší odezvu. Jako objekt hrdinčina zájmu mě nijak nepřitahoval, přišel mi nudný a prostě slabý odvar toho, co jsem četla jinde. Jen měl chudák těžké dospívání, protože mu zamordovali rodiče a on se musel postarat o mladšího bratra. Z něhož se po několika letech kdoví proč vyklubal ožrala (aka napodobenina Adriana).

Caleb, nejlepší a jediný pořádný kamarád Alex, je nejspíš bisexuál, nebo skrytý gay. Který kluk by holce šel dobrovolně nakoupit kupu oblečení, přitom by nakonec po ní vůbec nevyjel? O upnutých kraťasech nemluvě. No a mrcha Lea je mrcha Mia (z VA). Kromě toho je samozřejmě Alex u chlapců velice oblíbená.

Jediná opravdu dobrá postava s potenciálem, která byla taky tak napůl Adrian, je Seth. Ten se mi zdál mnohem lepší než nějaký chabý Aiden. Ale co, hlavně, že máme zakázanou lásku a budliky budliky. Alex alespoň může trpět i do dalších dílů.

Já to vidím tak, že Jennifer má dost dobře načtenou sérii VA a prostě si sedla, vzala, co si myslela, že je na knihách nejlepší a přetvořila to v něco svého, přitom se k tomu snažila přidat něco navíc, udělat ze všeho logicky "nedokonalého" něco naprosto dokonalostí přestřeleného. Protože pro mě má tahle kniha obrovské logické díry. Richellina VA nebyla dokonalá, ale alespoň byla logicky promyšlená a všechno bylo vysvětleno a podáno tak, že mě nenapadlo to víc rozpitvávat. Přitom je to vážně škoda, protože Jennifer evidentně psát umí. Sice jsem tu její knihu pěkně setřela a vážně ji za to sprosté okopírování nemám ráda, ale kniha měla spád, dialogy byly sice místy nemyslné, ale odsýpalo to. Jen si zvolila naprosto špatný příběh a já vážně nechápu, kde se ta vysoká hodnocení vzala a že to fanouškům VA nevadí. Mně to vadí dost. A jsem strašně zvědavá, jestli bude druhý díl série stejně okopírovaný, nebo konečně přijde s něčím vlastním.


27. listopadu 2011

Vánoční řetězovka (1)

Těch vánočních projektů je obrovská hromada, vážně obrovská - a to jsme ještě s Abyss nepublikovaly ten náš...Uff. Dnešním dnem se rozjíždí také Vánoční řetězovka, kterou má na svědomí Sue. Principem tohoto speciálu je každou adventní neděli zodpovědět 5 vánočních otázek. Většinou se sice snažím dělat knižní meme, když už mám ten knižní blog, ale rozhodla jsem se vám o sobě něco víc prozradit (když už dostávám tolik kladných ohlasů na ne zrovna úplně knižní meme - Nejděsivější NEJ). Ale teď honem na otázky a odpovědi...

1. Co máš na Vánocích nejraději?
I když se říká, že Vánoce jsou svátky klidu, pro mě jsou to spíš svátky shonu :D Na řadu přichází velký úklid, pečení cukroví, zdobení stromečku, kupování dárků a tak dále a tak dále. Nejradši ze všeho mám na Vánocích právě to zdobení stromečku. Vždycky po nazdobení si pak zapneme světýlka a na chvilku si sedneme. Hned v závěsu za zdobením je nakupování dárků. Strašně ráda někomu něco kupuju. Jo a svařák... a vánoční trhy... hmmm, už aby to bylo tady.

2. Jaké zvyky máte v rodině?
Těch je hodně a nevím, jestli si zrovna na všechny teď vzpomenu. A jak to u nás vypadá na Štědrý večer? Hezky se oblečeme, pak přijde na řadu klasické rozkrajování jablíčka, házení střevícem, zapálené svíčky v ořechových skořápkách pustíme na vodu, zapneme vánnoční koledy, na stole svítí svíčky. Celý stůl je obložený jídlem, talíř navíc pro návštěvníka, pod ubrusem peněženka s pěnězi, abychom se měli dobře, pořádná klasická houbová polívka, domácí bramborový salát a k tomu rybí filé a kapr, oplatky s medem, sfoukávání svíček, a když zazvoní zvoneček, sedneme si před rozsvícený stromek, pustíme další koledy a postupně si rozdáváme dárky. Po rozbalení dárků si pustíme televizi a díváme se na Tři oříšky pro Popelku, nejkrásnější vánoční pohádku. A pak tak po různu. Kdysi jsme ještě jako děti chodili i na večerní sjíždění kopce, nebo pouštěli prskavky. Teď si spíš vezmeme telefon a voláme celé rodině a popřejeme si hezké Vánoce.

3. Do kolika jsi věřila na Ježíška?
Já vám ani nevím, nejspíš docela dlouho. Mám velice bujnou představivost a i na toho Mikuláše jsem veřila. V dnešní době je velká škoda, že jsou děti popletené ze Santa Clause.

4. Jaké dárky nejraději otevíráš?
Uh, kdysi jsem samořejmě Ježíškovi psávala dlouhé dopisy, co bych chtěla dostat a když jsem je pod stromečkem našla, byla jsem samou radostí bez sebe. A teď? Teď je mi to celkem jedno. Jsem vděčná za všechno co od někoho dostanu. Vždycky jsem překvapená, když tam uvidím něco, co jsem nečekala. Ale v dospělosti je to už prostě jiné. To se většinou rodiče ptají, co bychom chtěli dostat, takže zase tolik překvapení není. Anebo rovno udostáváme peníze, ať si koupíme, co chceme. Až budu mít děti, zase to bude mít to kouzlo.

5. Jaký je tvůj nejoblíbenější dárek z dětství?
Lego! Bože, Lego! Pamatuju si, že jedny Vánoce jsme se ségrou dostaly takové lego piráty, které nejspíš bylo určeno pro kluky, ale jak my jsme si s tím vyhrály! Ještě pořád ho máme :)


Na další příspěvky první části Vánboční řetězovky se můžete podívat tady.



Posuď knihu podle obalu (49)

Název knihy: Navždy princeznou
Autor: Meg Cabot
České datum vydání: 9.12.2011

Česká anotace: Od chvíle, kdy jsme se s princeznou Miou setkali naposledy, uplynuly dva roky. Její školní léta spějí ke konci. Chodí s J. P., přátelí se s Michaelem, prohlubuje přátelství s Lanou, ale s Lilly se ještě neusmířila. Za týden jí bude osmnáct, přijali ji na všechny vysoké školy, na které se hlásila, ale bojí se, že je to jen kvůli jejímu původu. Napsala zamilovaný román a bezúspěšně se jej snaží vydat. Náhle se všechno v jejím životě začíná hroutit a jistoty mizí. Mia začíná pochybovat o svém vztahu, o své rodině, o svém otci. A navíc je ještě odhodlaná, že ještě do maturity stihne přijít o panenství...
Můj názor: Ano, ano, ano! Konečně jsme se dočkali! Poslední díl Princezniných deníků od Meg Cabot. Uff, že to ale bylo dlouhé čekání, co? Tato série sice nikdy nepatřila mezi mé TOP série od Meg, ale musím říct, že se mi moc líbí nápad a celkové provedení knih. Musíte uznat, že kniha napsaná formou deníkových zápisků, ve kterých je děj knihy popsán opravdu vtipně a reálně - jsou tam vpisky o školním životě atd. - je opravdu originální. V průběhu knih sledujete dospívání jedné holky z New Yorku a je tedy logické, že je tak kniha i napsána, což pro starší ročníky není zrovna aktuální, že. Mně osobně některé momenty knih pořádně rozesmály a na poslední díl se těším. Konečně bude má sbírka kompletní. Ještě by mohli vydat i ty speciální díly, ale to už bychom nejspíš chtěli moc. Obálka poslední knihy se snaží navázat na ty předchozí. Barevné provedení se mi líbí, i ty obrázky nejsou tak strašně špatné, i když na tom bílém podkladu vypadají tak trošku vyříznutě.







26. listopadu 2011

On My Wishlist (23)

Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu uveřejnit knihy, které bychom si chtěli koupit. Můžou to být starší i novější knihy, či knihy vycházející v budoucnu. Já jsem si pro tuto sobotu vybrala:


Pokrevní pouta by Richelle Mead
GoodReads | Domino
Splynutí by Maggie Stiefvater
GoodReads | Argo


Křídla by Aprilynne Pike
GoodReads | Fortuna Libri
Zlodějka duší by Kiersten White
GoodReads | Fortuna Libri