PŘESUN KNIŽNÍHO DOUPĚTE NA NOVOU DOMÉNU!!!
Nově mě najdete na mé vlastní originální doméně. Všechen obsah i komentáře byly přesunuty na novou stránku. Jen ještě všechno nešlape a nevypadá tak, jak má. Pište prosím všechny své komentáře na novou stránku. Díky.
KNIŽNÍ DOUPĚ

30. září 2011

Sladká políbení (27)

Týdenní meme hostované mnou... A dneska vybírám...

Upozornění: Vybraný úryvek může případně naspoilerovat děj, proto číst jen na vlastní nebezpečí!

The DUFF
Kody Keplinger

A pak jsem udělala jednu debilní věc. Moje jediná omluva je to, že jsem byla pod obrovským stresem a našla jsem způsob, jak uniknout. Potřebovala jsem něco, co by mohlo odvést mou pozornost - daleko od rodinného drama - jen na chvíli. A když jsem uviděla možnost, neváhala jsem a neuvažovala nad tím, že bych toho mohla později litovat. Příležitost seděla na barové stoličce vedle mě a já se na ni vrhla. Doslova.

Políbila jsem Wesleyho Rushe.

Jednu chvíli jeho ruka ležela na mém rameni, jeho šedé oči spočinuly projednou na mé tváři, a v tu další byla má ústa na těch jeho. Mé rty byly divoké nahromaděnými emocemi a jehpo tělo bylo zprvu ztuhlé šokem. Ovšem jenom na chvíli. O chvíli později mi oplatil se stejnou agresí, jeho ruce se objevily na mých bocích a přitáhly mě k němu blíž. Vypadalo to jako válka našich úst. Mé ruce se zamotaly do jeho zvlněných vlasů, tahaly mnohem víc, než bylo nutné, a jeho prsty se zaryly do mého pasu.

Fungovalo to lépe, než kdybych někoho praštila. Nejen že mi to pomohlo uvolnit mučivý tlak, ale rozhodně mě to rozptýlilo. Vážně, je těžké myslet na svého otce, když se s někým takhle líbáte.

A i když to nerada přiznávám, Wesley byl v líbání opravdu dobrý. Opřel se do mě a já jsem ho potáhla tak silně, že málem spadnul z barové židle. V tu chvíli jsme se k sobě nemohli dostat dostatečně blízko. Naše oddělená místa vypadala, jako by od sebe byla na míli daleko.

Všechny mé myšlenky zmizely a já jsem se stala jakousi prádnou nádobou. Emoce zmizely. Neexistovalo nic než naše těla a naše soupeřící rty byly středem toho všeho. Bylo to skvělé! Bylo úžasné, nemyslet na nic.

Na nic! Na nic... dokud to všechno nepodělal.









Pokud vás toto meme zajímá a chtěli byste se přidat, podívejte se sem. Svůj příspěvek přidáte pomocí tohoto nového formuláře. Zadejte název vašeho blogu a link směřující přímo na váš příspěvek s tímto meme.


29. září 2011

Jak začít blogovat o knihách

Myslím, že je ta správná chvíle na další z mých "radících" článků. Soupisku ostatních článků můžete najít tady. Za deset dnů to bude přesně rok od chvíle, kdy jsem oficiálně začala knižně blogovat. Za ten rok jsem se toho sama dost naučila, a proto si myslím, že bych se se svými postřehy okolo blogování mohla podělit. Přece jenom se těch blogů za ten rok objevilo hodně a nad některými mi kolikrát i srdce pláče.

Neberte tento článek prosím jako poučování o tom a tamtom. Nemám patent na rozum a rozhodně si nemyslím, že jenom můj názor je ten správný a nejlepší. Jen bych chtěla poradit těm z vás, kteří by třeba s blogováním rádi začali, ale neví, jak na to... co dělat a tak vůbec. A možná by i pro některé z vás mohl být nějakým návodem na to, jak byste mohli své blogování zlepšit.

1. Chuť blogovat
Je snad logické, že se vám do blogování musí chtít. Dělat to jenom proto, že to "dělají všichni ostatní", nebo že je to teď prostě cool, je hloupost. Já sama jsem začínala psát jenom sama pro sebe a teď mám na blogu na 148 recenzí knih, které si většina z vás tak ráda čte (což mě neskutečně těší).

Měli byste blogovat hlavně sami pro sebe, protože si chcete zaznamenat své myšlenky, chcete se o ně s někým podělit a to ostatní už přijde samo. Když vás psaní bude bavit, budete blogovat s radostí, věřte mi, že i vaše články budou bavit ostatní. Když budete psát s odporem a z donucení, bude to na vašich článcích znát. Na začátku byste si měli položit otázku, proč vlastně chcete psát?

2. Zaměření blogu
Blogovat se dá logicky o čemkoliv. Fantazii se meze nekladou. Já mám ovšem knižní blog, a proto se zaměřím právě na blogy knižní. Měli byste si ujasnit, o čem všem hodláte na svém blogu psát. Pokud se nakonec rozhodnete mít čistě knižní blog, který se bude věnovat knižnímu světu, tak jej mějte. Ale už do něj nepište příspěvky o tom, co jste celý den dělali, co všechno jste si v obchodě koupili a tak podobně.

Nechápejte mě špatně, rozhodně na tom není nic špatného, ale pokud se chcete věnovat knižnímu blogování, blogujte o knihách, ne o tom, co za lak na nehty jste si dneska koupili, nebo kde všude jste byli. V celkovém kontextu to totiž vedle vašich recenzí častokrát vypadá docela nepatřičně. Tohle ovšem platí na čistě knižní blogy. Nemůžete o svém blogu říkat, že je knižní, když na něm rozebíráté i slasti a strasti života. To je potom blog osobní. Nepleťte si dojmy s pojmy. Už jsem takových blogů viděla hodně. Samozřejmě, že můžete mít kombinaci osobního blogu, recenzí na knihy, filmy a tak dále... Ale pak už se nejedná o knižní blog, ale o všehochuťku.

3. Rozvržení a vzhled blogu
Jakmile se rozhodnete pro knižní blog, měli byste si promyslet, jak by měl vypadat. Klidně si i sedněte, vemte si papír a tužku a nakreslete si rozvržení blogu. Co se bude kde objevovat. Rozhodně by někde na blogu mělo být nějaké uvítání na stránce, aby příchozí čtenáři věděli, kde jsou a rychle se zorientovali. Rozvrhněte a rozdělte si menu, klidně jich mějte i víc. Dělejte všechno proto, aby váš blog byl přehledný. Zkuste se vžít do čtenáře. Na co by nejspíš čtenář klikal nejvíce? Na recenze? Tak je dejte někam viditelně, napište, že jde o recenze, neschovávejte své články někam moc složitě. Pak je nikdo nenajde a vy se budete divit, že je nikdo nekomentuje. Bodejť by je komentovali, když je chudáci ani nenajdou.

Co se týče vzhledu, v Bloggeru je několik základních nabídek vzhledů, které se ovšem dají všemožně barevně upravit. Kromě toho samozřejmě existují i předem vytvořené blogové layouty, které si můžete sami nahrát. Tady ovšem hrozí jisté nebezpečí toho, že váš vzhled už může mít nějaký další blogger. A věřte mi, že je má skoro každý. Proto vám radím, abyste si zkusili vytvořit svůj vlastní vzhled. A když si s ním nebudete vědět rady, zeptejte se na radu. Vytvořte (nebo vyberte) si takový vzhled, který se líbí vám, na který byste i vy rádi chodili, ve kterém byste si rádi četli. Osobně preferuju světlé, veselejší, výrazné blogy. Vždycky, když narazím na nějaký temný, nepůsobí to na mě zrovna dobře a ani mě nebaví si na něm cokoliv číst. Tak nějak mě to spíš utlumuje.

4. Obsah blogu
Už máte jakous takous představu o tom, jak by měl váš blog vypadat. Máte už nastavený vzhled a uspořádané kolonky. To je fajn, ale rozmyslete se, o čem všem budete na blogu psát. Ano, o knihách, ale i o knihách se dá psát různými způsoby.

Můžete uveřejňovat novinky z knižního světa, trailery na knihy, chystané knihy, informace o autorech, o knižních sériích, můžete mít své vlastní speciály a v neposlední řadě samozřejmě knižní meme a recenze.

Doporučuju vám, začít s nějakými recenzemi. Většina lidí totiž začne spíš různými meme a to je potom na tom blogu s prominutím prdlajs. Samé meme, většina z nich je pro čtenáře naprosto k ničemu, protože... řekněte mi, co čtenáři řekne jedna, dvě věty z knihy? Naprosto nic. Takové meme jsou jen hloupou výplní blogu a pak se vážně o knižní blog nejedná. Dvě věty z knihy umí napsat každý. Už proto mám takové meme jenom jedno a v ostatních se spíš snažím čtenářům ukázat z knižního světa víc. Vybírám si meme, která pro mě osobně mají smysl. Proto říkám, začněte spíš psát recenze. O recenzích se více rozepíšu v dalším článku...

5. Knižní blogování
Knižní blogování je běh na dlouhou trať. Nemusíte psát každý den, pište, kdy se vám zachce, když objevíte nějakou novinku, když budete chtít o něčem informovat. Když zrovna nebudete mít chuť, nepište. Ale pokud berete blogování vážně, dávejte si na článcích záležet. Svůj blog aktualizujte, nenechávejte ho ležet ladem, protože to je po vší vynaložené námaze docela škoda.

Ne vždycky dokážete přijít s novinkou jako první, to vůbec nevadí. Nevidím nic super na tom, že člověk nedělá nic jiného, jenom pořád brouzdá po netu a hledá novinky, aby byl první, kdo s tím přijde. Když už použijete něčí nápad, informaci, obrázek, alespoň v příspěvku poděkujte a uveďte zdroj. Je to slušnost. Taky by se vám nelíbilo, kdyby někdo vydával vaši "práci" za svou. Vždycky to zamrzí.

~ ... ~

Nejsem si jistá, jestli se tak úplně jedná o návod, ale snad jsem některým z vás pomohla, v něčem poradila. 
Nechtěla jsem nikoho urazit, proto se nečertěte a spíš se zamyslete. 
Další článek bude na téma psaní recenzí.




Fall in love (24)

 
Toto týdenní čtvrteční meme pořádá Stormy.

Co se v příspěvku objeví:
  • Jméno autora.
  • Název knihy.
  • Pár, který mě v dané knize zaujal.
  • O jaký typ lásky jde (zakázaná, osudová...)
  • Proč jsem si vybrala právě tento pár.
  • Jaký mám na něj názor a jak bych se na místě hlavní hrdinky cítila já.

Upozornění: Pokud jste knihu nečetli, můžou vám následující řádky naspoilerovat děj.

Autor: Moira Young
Název knihy: série Dustlands
Zamilovaný pár: Saba a Jack
Typ lásky: klasický případ nenávisti, ze které se zrodí láska
Proč jsem si pár vybrala: Protože Jack má kus mého srdce.
Můj názor a pocity: Vztah Saby a Jacka je opravdu bouřlivý. Ti dva se spolu rozhodně nenudí. A proto jsem si čtení prvního dílu tolik užívala. Zbožňuju páry, kde po sobě štěkají, odmítají si přiznat, že k sobě něco cítí, jsou až moc hrdí a přitom jeden bez druhého nedají ani ránu. Naprosto úžasné. To člověk vždycky dostává při jejich společných chvílích takový ten naprosto přiblbý výraz, který pochopí jen lidé, kteří taky čtou :D Rozumíme si, že... BRR je kniha, kterou si FAKT musíte přečíst. Už kvůli Jackovi!


28. září 2011

RC review: Když uvěříš

český cover
Autor: Jessica Inclán
České datum vydání: 16.3.2011
Knižní série: Když uvěříš
Díl: první
Žánr: román pro ženy, paranormálno
Nakladatelství: Metafora
Česká anotace:
Sariel, Rufus a Felix, tři bratři nadaní magickou mocí, nad nimiž dokáže zvítězit jen nejmocnější kouzlo na světě – láska.

Miranda není v životě spokojená: nemá štěstí v lásce, jako by stále žila ve stínu své krásnější a úspěšnější sestry, a hlavně si připadá „jiná“ než všichni kolem ní.

Všechno se ale dramaticky změní, když se po úprku o život před třemi násilníky ocitne uprostřed lidí, o jejichž existenci vůbec neměla tušení. Croyants des Trois… Kdo jsou tihle tajemní, mimořádnými schopnostmi obdaření „věřící“ v kápích a čemu to vlastně věří? A kdo je její smutný zachránce, zázračný léčitel a telepat Sariel s podmanivýma jantarovýma očima a záhadnou minulostí?

Příběh svou magickou mocí přenese čtenáře do světa vášnivé lásky, nesmiřitelné nenávisti i urputného boje s mocnostmi zla.
Magie přitahuje
Nejen dospívající čtou rádi příběhy o mocných čarodějích, kteří zatřesou životem hlavních hrdinek a změní jej do základů. A právě na to vsadila i Jessica Inclán, která si vybrala magii a smíchala ji s románem pro ženy. Svým způsobem jde o Harry Pottera pro dospělé, s menším počtem dílů a s větším výskytem žhavých momentů.

Jessica sepsala na dvanáct románů, které čtenáři neustále vyhledávají. Má titul ze sociologie a anglické literatury, kromě toho také sama aktivně vyučuje kreativní psaní, kompozici, mytologii a ženskou literaturu.

Fakta a fikce
Myslíte si, že vás nemůže nic překvapit? Chyba lávky. Existují totiž dva světy, které jsou pevně spojeny. Jeden naprosto normální, svět Moyenů, svět lidí. Druhý je magický, svět Croyantů.

Miranda žije v San Franciscu, živí se jako básnířka, nemá zrovna dvakrát dobrý vztah se svou matkou a snaží se vzpamatovat z nevydařeného vztahu. Ráda by byla šťastná jako její starší sestra, mít milujícího manžela a kopu dětí. Ale místo toho při útěku před násilníky doslova vpadne mezi lidi, kteří žijí v úplně jiném světě. Ve světě plném magie.

Dřív, než se čarodějové rozhodnou, co s ní udělají, vloží se do všeho Sariel, protože mu Miranda padne do oka. Prožije s ní pár hezkých chvil a i když by s ní zůstal rád, čeká ho mnohem důležitější úkol. Musí zabránit tomu, aby se obyčejní lidé stali otroky a svět, jaký ho známe, zanikl.

Překlad
Těžko říct, nakolik se kniha drží originálu. Český překlad nebyl špatný, ale ne vždycky mi tak úplně sedl. Přisuzuju to ovšem originální podobě knihy, pochybuju, že by si některé věci při překladu vymysleli. I když je pravda, že častokrát byl překlad jazykově těžkopádný. Někdy jsem si větu musela přečíst i dvakrát, abych pochopila její význam.

Postřehy a pocity
Tak nějak jsem netušila, co od knihy čekat. Miranda mi už po pár stránkách přišla lehce střelená. Ale to nejspíš básnířky jsou. Přece jenom... kdo by se proboha v dnešní době uživil psaním básní? Není divu, že se cítí prázdná.

Sariel byl na můj vkus někdy až přespříliš tajemný, roztěkaný a přišlo mi, že sám neví, co chce. To se v jistém ohledu dá i pochopit, protože bych si rozhodně nechtěla projít tím, co on. Doslova.

Celkově měla kniha docela potenciál, jen mi to připadalo, že spíš čtu dvě knihy dohromady, někdy i tři. Rozhodně to mohlo být napsané líp, protože hlavní dějová linka byla zajímavá. Nejsympatičtější mi byl nejmladší z bratrů, Felix. Na toho se v pokračování opravdu těším.

Hodnocení
Když uvěříš bych zařadila mezi knihy, u kterých si oddychnete po náročném dni. Nalijete si sklenku vína, sednete si do křesla, dáte nohy nahoru a budete prostě relaxovat. Nic světoborného za tím vážně nehledejte.

Sem tam se můžete při tom všem vysvětlování fyziky a hýbání energie ztrácet. Já jsem byla dokonce místy z vývoje událostí mírně zmatená. Možná se u knihy i pobavíte, záleží na vkusu. Osobně knize dávám 3 hvězdičky a jsem zvědavá, jakým směrem se budou ubírat pokračování.


Když uvěříš si můžete objednat na stránce nakladatelství Metafora.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nakladatelství Metafora za poskytnutý recenzní výtisk této knihy.

Waiting on Wednesday (37)

Týdenní meme, které pořádá Breaking the Spine. Cílem je vybrat si vždycky jednu knihu, kterou si chcete přečíst. Pro tuto středu vybírám:

The Unbecoming of Mara Dyer
Michelle Hodkin

Mara Dyer si nemyslí, že by mohl život začít divněji, než když se probudíte v nemocnici a nepamatujete se, jak jste se tam dostali.

Ale on může.

Věří, že toho okolo nehody musí víc, než na co si vzpomíná. Víc než jen to, že něco zabilo její kamarády, ale ona na sobě neměla ani škrábnutí.

Jenže ono není.

Nevěří, že po tom všem, čím si prošla, se ještě může do někoho zamilovat.

Ale může.

Jedna z nejočekávanějších knih podzimu, o které se mluvilo a mluví všude... Ze začátku jsem knihou tak okouzlená nebyla a říkala jsem si, že si ji možná i přečtu. Ale znáte to, humbuk udělal svoje a já jsem ohromně zvědavá. Musíte uznat, že minimálně obálka je nádherná. Pokud se vám opravdu líbí, můžete si dát na plochu i speciální wallpaper.


27. září 2011

Teaser Tuesday (33)

Toto týdenní meme pořádá Should Be Reading.

O co jde:
  • Popadni knihu, kterou momentálně čteš.
  • Otevři ji na náhodné stránce.
  • Napiš 2 teaserové věty odkudkoliv z oné stránky.
  • NEZAHRNUJ DO TOHO SPOILERY!!! (Ujisti se, že to, co píšeš, toho z knihy neukazuje příliš moc. Nechceš přece zničit překvapení ostatním!)
  • Sdílej taky název knihy a autora, aby si mohli ostatní TT účastníci tuhle knihu přidat do své "to-read" záložky.

Daughter of Smoke and Bone
Laini Taylor

Nebylo to jako v pohádkových knížkách.

...

Bylo to mnohem divnější než cokoliv jiného.

25. září 2011

Letem knižním světem (12.9. - 25.9.2011)

Praha v hlavní roli
O České republice se toho v zahraničních knihách moc nepíše. Nejen, že většina lidí v zahraničí nemá ani potuchy o našem malém státě ale ještě pořád si myslí, že jsme Československo. Ovšem když člověk zmíní Prahu, už se začnou chytat.

Proto mě vždy neskutečně potěší, když v nějaké knize narazím na informaci o češtině nebo o Praze. A právě Praha bude hrát svou roli ve velice očekávané knize Daughter of Smoke and Bone, která vychází 27. září 2011.

Knihu jsem ještě nečetla, ale chystám se. Četla jsem několik velice pozitivních reakcí a jsem prostě zvědavá. Ke knize už vyšlo několik trailerů, jeden lepší než druhý. Můžete se na ně podívat: první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, šestý. Všimněte si v nich obrázků Prahy. A na FB profilu knihy se objevují nejnovější informace.

I trailer na knihu může vypadat suprově
O knize The Unbecoming of Mara Dyer se také hodně mluví. Vydání se blíží - také 27. září - a na zahraničních blozích se začaly objevovat různé speciály. Jedním z nich je například tento. Uvidíte v něm fotky z photoshootu k obálce. Na fotky se můžete podívat i na stránce autorky fotografií.

Nově se ke knize objevil i velice podařený trailer, který mezi ostatními trailery opravdu vyčuhuje. Podívejte se na něj tady. Úžasná je i hudba v pozadí, poslechnout si ji můžete tady. Za odkazy děkuju Stormy. Jsem na knihu vážně zvědavá a doufám, že si ji přečtu co možná nejdřív.Více informací o knize se objeví tady.

Filmové novinky ve zkratce
Na oficiálním soundtracku k Breaking Dawn: Part 1 se objeví píseň od Bruno Marse, což mě opravdu těší. Pokud jste si toho ještě nevšimli, Bruno patří mezi mé oblíbence. Zajímavostí může být i to, že Bella oslavila 13.9. své narozeniny, ale neptejte se mě kolikáté, protože v tom mám guláš.


Lily i Jamie, hvězdy chystaného filmového zpracování Nástrojů smrti, uvažují o tom, že by si možná nechali udělat tetování. Jamie prý uvažuje o nějakém tetování Lovců stínů a Lily by nejdříve vyzkoušela tetování Henou a podle toho se rozhodla, jestli chce permanentní. Spíš to jsou ale jenom takové myšlenky do větru, kdo ví, jak vůbec ta tetování budou vypadat.

Kdo má rád Caleba ze seriálu Pretty Little Liars, může se podívat na jeho další projekt. Jde o krátké webepizody seriálu Wendy. Za projektem stojí tvůrci The Vampire Diaries, Gossip Girl a Pretty Little Liars. Na více informací se podívejte na FB profilu.




Nové české obálky
A jako již tradičně, přináším vám pár nových českých obálek. Druhý díl série Chaos, Temný ráj, vychází v listopadu 2011. Můří deníky se dostanu ven v říjnu 2011. A pak tu máme dvě obálky knih, které chystá CooBoo a o kterých jsem vám už kdysi říkala.

Já, knihy a blogování
Nejspíš jste si všimli, že toho poslední dobou na blogu moc nepřibylo. Poslední týden jsem byla jako praštěná lopatou, o víkendu se to zhoršilo. Nejspíš na mě leze chřipka nebo jiný hnusný bacil, takže jsem unavená a nic se mi nechce. Ale snažím se vám přinášet novinky i recenze, abych vás o nic neochudila. Do toho všeho mi začala v úterý škola a já lítám ze školy do práce a naopak. Jsem prostě unavená a nejradši bych si udělala dovolenou. Tu jsem celé léto neměla, protože jsem pracovala. Ale tak nedá se...

Blood Magic

originální cover
Autor: Tessa Gratton
Originální název: Blood Magic
Knižní série: Blood Journals
Díl: první
Žánr: paranormálno, čarodějnictví

Anotace na Goodreads: Začíná to jednoduše.

Nakreslete kruh... doprostřed dejte uschlý list... posypte troškou soli... zarecitujte trochu Latiny... a přidejte kapku krve...

Možná že právě ta poslední část není zrovna jednoduchá. Jenže tak nějak to pro Sillu Kennicott působí správně. A nic v jejím životě nevypadá správně už od chvíle příšerné smrti jejích rodičů. Je ochotná udělat cokoliv, aby odkryla pravdu o své rodině - dokonce vyzkoušet i pár kouzel z tajemné knihy, která se objevila na jejím prahu... a obětovat pár kapek krve.

Kniha ovšem není jedinou věcí, která se v Silline životě objeví. Jde o Nicka Pardeeho, kluka od vedle, který ji viděl kouzlit. Není si jistá tím, co všechno viděl a bojí se to zjistit. Ale když spolu stráví mnohem víc času, začne Sille docházet, že možná nepůjde o Nickovo první setkání s krvavou magií. Spojováni kombinací osudu a chemie nedokážou Silla a Nick popřít přitažlivost. A nemohou ignorovat temnotu číhající v okolí - čekající na vrácení knihy a veškeré síly.

Počet stran: 405 (EN)
Vazba: Brožovaná i vázaná (EN)
Vydání v USA: 24.5.2011
Vydání v ČR: nevyšlo

Moje hodnocení:




Moje hodnocení obálky:




Promo ke knize

Datum četby: 3 dny, září 2011, v angličtině

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Až moc krve...



Můj názor (obsahuje spoilery):
Kniha mě kdysi zaujala svou obálkou a protože jsem si říkala, že by nebylo od věci zkusit zase nějaké knižní čarodějnictví, sáhla jsem právě po Blood Magic.

Silla před dvěma měsíci přišla o oba dva rodiče a zůstala žít jenom se svým o dva roky starším bratrem... a nevlastní babičkou. Její rodiče zemřeli obvzlášť krutou smrtí. Otec zastřelil matku a pak sám sebe. Takhle je v krvi našla samotná Silla. Ta ovšem odmítá uvěřit tomu, že by byl otec něčeho podobného vůbec schopný. A když jí dorazí tajemná kniha plná kouzel a zaříkadel, rozhodne se tomu přijít na kloub. Začne čarovat pomocí své krve.

A při jednom jejím kouzlu ji přistihne Nick, který se před pár dny přestěhoval do sousedního domu. Ale jak to tak vypadá, sám má s krvavou magií zkušenosti. Jeho matka ji totiž praktikovala, jenže zešílela, když byl malý a tak žil jen se svým otcem. Až do chvíle, kdy si jej vzala o několik let mladší žena, kterou Nick vážně nemusí.

Myslela jsem si, že půjde o fajn čarodějnické počtení. Jenže jsem dostala spíš takovou psycho knížku. Vážně.

Hlavní hrdinové na mě působili dost plasticky. Autorka měla nejspíš jasnou představu o tom, jací by měli být, aby byli pro čtenáře dostatečně zajímaví, ale nevdechla jim ten správný život, tu pořádnou dávku energie. Nic, co by mě přimělo s nimi soucítit, vžít se do nich, mít k nim sympatie a držet jim pěsti.

Drusilla aka Silla má vážně strašné jméno. Má působit děsně cool, ale při čtení knihy mě prostě iritovalo. Hned od začátku mi nesedla. Jasně, chápu, že najít své rodiče v ratolišti krve, dokáže s člověkem vážně zahýbat. Ale začít provádět černou magii - a že to černá magie byla - vážně není ok. A dobré nebylo ani to, že se jí hned první kouzlo podařilo a pak kouzlila, jako by to dělala celý život. Nepůsobilo to reálně.

Lezlo mi na nervy, jak se Silla s Nickem do sebe okamžitě a střelhbitě zamilovali. Ano, ve většině podobných knih to tak bývá, ale musí to působit normálně. Tady to prostě bylo hrc prc, láska jako trám. O jejich spalující vášni ani nemluvě. Z té bych já asi padla. Častokrát jsem uvažovala, jestli se nesežerou navzájem.

Vztah Silly a jejího bratra Reese místy působil dosti incestně. A já mít strašího bratra, určitě mu nebudu vykládat, jak jsem se muchlovala s klukem a co jsem při tom cítila. Fuj.

Do celého příběhu ještě vstupují úryvky z deníku holky, ze které se vyklubala psychopatka... To dokáže člověk odhadnout hned po pár zápiscích. Navíc celá kniha má straně moc kapitol. Nějakých šedesát a něco. Proboha! Když člověk nedokáže povyprávět příběh na 30 kapitol, je to vážně na prd. V jedné kapitole se vám pohledy postav změní i čtyřikrát, pětkrát. Lítáte z jedné strany na druhou a dozvídáte se samé ujeté věci.

Celé čarodějnictví působí divně. Historické podkreslení je zajímavé, z větší části je však děj dost morbidní. Krvavé kouzlení mě fakt nebere, nikdy jsem nebyla člověk, co by se dobrovolně řezal. Ať už si ožívá a lítá, co chce.

Naprosto zbytečná mi přišla jistá smrt. Divím se, že se Silla nakonec úplně nezcvokla. Já jsem byla paf jenom z toho, že jsem to četla. Bylo to hnusné. V knize jsou nejasnosti, nevysvětlené a nelogické věci. Každý, kdo má nějakou zkušenost s duchařinou v knižní nebo seriálové podobě, pozná, co je špatně. Samotný konec je příšerný, snad nejhloupější, jaký jsem v poslední době četla.

Na můj vkus byla kniha překombinovaná, místy zbytečně dramatická, k postavám jsem si nevybudovala žádný vztah, jen jsem se děsila té spousty krve. Jazykové zpracování bylo častokrát krkolomné a nesmyslné. To poznám i já a to anglickou gramatiku zase tak nežeru. Blbý slovosled, je blbý slovosled. I používání slov. Ještě nikde jsem totiž neviděla obrat "I slept like ass, exhausted and sweating." WTF?! A co potom velká písmena u slov v prostředku věty. Pro zdůraznění? Proč proboha.

Čekala jsem rozhodně něco jiného. Ale když si uvědomím, že se Tessa kamarádí s Brennou Yovannoff (The Replacement) a Maggie Stiefvater (Mrazení, Váhání), není se ani čemu divit. Všechny tři napsaly strašně divné knihy, které mi nesedly. A ono to ještě má mít pokračování... ale vypadá to, že půjde o jiné postavy. Druhý díl série nese název The Blood Keeper a vyjde v květnu 2012. Kromě toho Tessa chystá nějakou novou sérii na rok 2013. No potěš koště.

Posuď knihu podle obalu (40)

Název knihy: Můří deníky
Autor: Rachel Klein
České datum vydání: říjen 2011

Česká anotace: Šestnáctiletá hrdinka, žijící v luxusní internátní škole, si zapisuje do deníku sve nejtajnější myšlenky. Ovládá ji stále rostoucí posedlost spolužačkou, se kterou sdílí ložnici, Lucy Blakeovou, a nemyslí na nic jiného než na její přátelství s novou žákyní Ernessou, tajuplnou, náladovou bledou kráskou s uhrančivým pohledem.

S Ernessou jsou spojeny ponuré klepy, podezření a tajemství i řada hrozivých nehod. Školou se šíří hrůza a Lucy už neví, co je skutečnost a co je jen výplod zjitřené představivosti. Tajuplná, hrůzná atmosféra v sobě spojuje všechny děsy, touhy a úzkosti dospívání. Středobodem deníkových záznamů je jediná otázka: je Ernessa skutečně upír, nebo vypravěčka uvízla v horečnatém světě vlastní fantazie?
Můj názor: O této knize vím přímo od KK dlouho, ale nějak jsem na ni pozapomněla... Teď se objevila česká obálka i anotace, dokonce samotné datum vydání se blíží. Nevím, co si o obálce mám myslet. Ona i ta anotace zavání jistým druhém psychopatismu a těžko říct, jestli obálka příběhu odpovídá. Přijde mi, že jde modelka někam na funus...






Pokud vás toto mé meme zajímá a chtěli byste se přidat, podívejte se na informace a přidejte svůj link na příspěvek tady pomocí tohoto formuláře.


24. září 2011

On My Wishlist (14)

Meme z dílny Book Chick City. Cílem je každou sobotu uveřejnit knihy, které bychom si chtěli koupit. Můžou to být starší i novější knihy, či knihy vycházející v budoucnu. Já jsem si pro tuto sobotu vybrala:


A Million Suns by Beth Revis
GoodReads | BookDepository
Hallowed by Cynthia Hand
GoodReads | BookDepository