Matched

originální cover

Autor: Ally Condie
Český název: Dokonalý pár

Originální název: Matched

Knižní série: Matched

Díl: první

Žánr: sci-fi, dystopie

Anotace na Goodreads: Cassia vždy důvěřovala Společnosti, že bude činit ta správná rozhodnutí za ni: co má číst, na co se má dívat, v co má věřit. Takže když se Xanderova tvář objeví na obrazovce při jejím Spojovacím (strašné slovo) ceremoniálu, Cassia s naprostou jistotou ví, že je jejím ideálním druhem.. dokud na obrazovce neuvidí tvář Kye Markhama dřív než zčerná.

Společnost jí řekne, že to byla závada, vzácná porucha, a že by se měla soustředit na šťastný život, který ji vede k soužití s Xanderem. Jenže Cassia nemůže přestat o Kyovi přemýšlet a když se do sebe pomalu zamilují, začne Cassia pochybovat o neomylnosti Společnosti a je postavena před nemožnou volbu: má si vybrat mezi Xanderem a Kyem, mezi jediným životem, jaký kdy znala a cestou, kterou se ještě nikdo neodvážil následovat.

Nakladatel: Dutton Juvenile (EN), Knižní klub (CZ)

Počest stran: 366 (EN)

Vazba: Vázaná i brožovaná (EN), Vázaná (CZ)

Vydání v USA: 30.11.2010

Vydání v ČR: květen 2012

Moje hodnocení:

 

Moje hodnocení obálky:

Promo ke knize

Datum četby: 3 dny, prosinec 2010, v angličtině a protože jsem strašně chtěla...

Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Páni...

Oficiální stránky knihy

Můžete si tady přečíst ukázku z knihy, něco o společnosti a nechat se "matchnout" s někým ze svým přátel na FB :D

Oficiální stránky autora

Fan stránky

Normálně fan stránky nedávám, ale tahle se mi zalíbila,

Moje hodnocení (obsahuje spoilery):

Knihu jsem četla v rámci našeho druhého společného čtení a taky proto, že jsem si ji koupila a umírala jsem touhu si ji přečíst. Nikdy předtím jsem totiž žádnou dystopickou knihu nečetla. Vzdělávací chvilka -> Dystopie je opakem utopie. Jde o myšlenku společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má totalitní formu vlády, omezování osobní svobody, přehnání ideologického principu. Vlastně, teď mi došlo, že jsem už něco dystopického četla a moc se mi to líbilo (i když to obvykle nebývá označováno jako dystopie, ale teď jsem to viděla v seznamu dystopických děl :D)

I přesto, že jsem měla poněkud pomalejší rozjezd, protože jsem jednoduše nevěděla, co si o tom všem mám myslet, knihou a příběhem jsem byla naprosto nadšená. A nejspíš se to otiskne na celé mé recenzi. Jako ostatně pokaždé, že.

Cassia naprosto věří ve Společnost. Věří všemu, co jí Společnost řekne, udělá všechno, co po ní Společnost chce, vůbec se nad některými absurditami nepozastavuje. Až  na den, kdy se koná její "Spojovací/Družící" banket. Moment, na který se každý dospívající těší. Moment, kdy konečně zjistí, kdo je mu předurčen pro celý zbytek života a s kým si jednou vytvoří rodinu. A jak se ukáže, Cassia má obrovské štěstí, protože jejím partnerem do budoucnosti by měl být její nejlepší kamarád, soused od dětství a vůbec perfektní kluk, Xander. Mohlo by pro ni být někdo lepší?

Tu otázku si sama položí v momentě, kdy se jí na informační kartičce, kterou dostává každý, kdo byl "spojen" a na níž mají být veškeré informace o jejím protějšku, objeví úplně jiná tvář. A i když Cassia ví, že "legálně" patří k někomu jinému, okolnosti ji stále přivádějí ke Kyovi. A oba dva se do sebe postupně zamilovávají a snaží se svoje city udržet před Společností v tajnosti. Ta totiž vidí všechno a ví o všem. Nebo to tak alespoň vypadá.

Na knize se mi líbilo pozorovat, jak se Casia jakoby probouzí ze spánku a začíná si více všímat světa okolo sebe. Začíná si pokládat zakázané otázky a začíná se ptát, pídí se po informacích, začíná sama přemýšlet a objevovat. S dystopickými knihami moc zkušeností nemám, takže nedokážu porovnat, jestli je lepší než jiné podobně zaměřené knihy, nebo jestli je horší. Mně se opravdu líbila a jsem ráda, že ji mám doma v knihovničce, její pokračování se určitě koupím. Má vyjít někdy na podzim roku 2012.

Nejsilnějším momentem knihy pro mě bylo, když Ky začal Cassiu učit psát, ručně psát. V tomto světě se totiž lidé neučí věci tvořit, od začátku až do konce. Každý umí jen jednu určitou část postupu a tak se žádný z nich nesnaží o něco, co by sami vytvořili. Cassia psát umí, ale jen na počítači. To, co my považujeme za normální - například obyčejné psací písmo, které se učíme od první třídy - to ona nezná. Nevím, jak je to po celém světě, ale například lidé z Ameriky, Británie a podobných angloamerických zemí se psát psacím písmem (oni tomu říkaji kurzíva) neučí. Píšou tiskacím. To se ostatně v poslední době snaží prosadit i na našich českých školách. Podle mého je to hloupost. Každý z nás si vytváříme svůj vlastní rukopis a z toho se dá vyčíst hodně. Možná proto se mi tyhlety jejich chvilky tolik líbily. Stejně tak jako se mi líbilo odkrývání Kyova tajemství.

Pár Cassia a Ky si to u mě vybojoval hodně vysoko. Líbí se mi a rozhodně jim fandím. Xander je možná fajn kluk, ale v porovnání s Kyem je to jenom chudý příbuzný, ať už je sebehezčí, sebechytřejší a tak vůbec. Neříkám, že by Xander byl špatný. Ostatně jsem ani neměla moc možnost jej poznat... Ale nemyslím si, že by byl vhodným protějšek naší hrdinky. A ten konec mě dojal a naprosto překvapil. Čekala jsem, že se něco stane (čekáte na to pomalu celou knihu a to některým čtenářům vadilo), ale rozhodně jsem nečekala to, co se stalo. 

Jak jsem se dozvěděla, Matched mělo tak dobrou reklamu, že se chystá jeho filmové zpracování. Práva odkoupilo Disney a právě se pracuje na scénáři. Jsem hodně zvědavá a natěšená.