 |
| originální cover |
Originální název: Across the Universe
Knižní série: Across the Universe
Díl: první
Žánr: sci-fi, dystopie
Anotace na Goodreads: Láska skrz čas. Vesmírná loď postavená na tajemství a vraždě.
Sedmnáctiletá Amy se připojí ke svým rodičům jako "zmrazený obyvatel" vesmírné lodi Godspeed a očekává, že bude probuzena na nové planetě, tři sta let v budoucnosti.
Nepředstavovala si, že její spánek bude o takových 50 let kratší a že ona bude vržena do nového světa vesmírné lodi, který si žije podle svých vlastních pravidel.
Amy si rychle uvědomí, že její probuzení nebylo způsobeno chybou počítače. Někdo - jeden z pár tisíc obyvatel vesmírné lodi - se ji pokusil zabít. A pokud Amy brzy něco neudělá, její rodiče můžou být další.
Amy musí co nejrychleji odhalit skrytá tajemství Godspeed. Ale na jejím listu možných vrahů je zde jen jediný, na kterém teď záleží: Elder, budoucí vůdce lodi a láska, kterou neviděla přicházet.
Nakladatel: Razorbill (EN verze)
Počet stran: 398 (EN verze)
Vazba: Vázaná i brožovaná (EN verze)
Vydání v USA: 11.1.2011
Vydání v ČR: nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Datum četby: 2 dny, leden 2011, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: Já bych toho Eldera úplně umačkala...
Můj názor (obsahuje spoilery):
Zrovna tato kniha je zářným příkladem velice dobrého marketingu. Jedná se o knižní debut začínající autorky. Kniha byla slavná a velice žádaná dávno předtím, než vůbec oficiálně vyšla. Objevovala se na všech blozích knižních blogerů, všude na mě blikaly upoutávky, flashové animace... A ta obálka. Ta obálka je naprosto nádherná! Vím, že vám neustále opakuju, jak mám ráda fialovou... ale... MÁM RÁDA FIALOVOU! Jen se na tu obálku podívejte! Nemyslela jsem si, že to někdy o nějaké obálce knihy řeknu, ale tahle obálka je prostě SEXY. A představte si, že když sundáte z pevné vazby ten obal, je uvnitř něj vyobrazená loď a popsané každé podlaží, pro lepší představu. Tuhle knihu si prostě MUSÍM koupit - až budu mít zase peníze na účtě :D
Na knihu jsem se třepala jako želatina na zákusku. A když jsem dostala echo, že si ji už můžu přečíst, pustila jsem se do ní s vervou sobě vlastní. Celá natěšená jsem hltala stránku za stránkou a nenáviděla jsem pocit, kdy jsem se musela jít učit na zkoušky, protože výsledky zkoušek byly samozřejmě mnohem důležitější, než nějaká kniha. A neskutečně mě dráždilo, že Luu ji už přečetla, dala jí pět hvězdiček a já jsem pozadu! Ano! Jsem naprostý blázen! Milujte mě... nebo mě nechte být! Whatever ^^
Ale dosti mého rozplývání se, přejděme k samotné recenzi. Vrtá vám hlavou, proč jsem knize, po které jsem naprosto toužila (prosím, nepozastavujte se nad tím, že toužím po nějaké knize), dala nakonec "jen" 4 hvězdičky? Protože jsem dříve četla Inside Out.
Celý příběh vnímáme z pohledu dvou hlavních hrdinů - Eldera a Amy. Jak už jsem nejspíše někde psala, takto psané knihy mám ráda, protože máme pohled ze dvou stran, navíc přímo pohled na věc z hlav hlavních hrdinů, takže si nemusíme lámat hlavu nad tím, proč ten Edward na mě tak blbě čumí... to snad smrdím? Přestože ze začátku hned všechno nepoberete, postupně spolu s hrdiny odkrýváte kousíček za kousíčkem celou skládanku. Jednalo se rozhodně o velice napínavou knihu. Detektivní příběhy mám ráda a ráda hledám různé indicie, které nám spisovatel v průběhu děje dává a "sleduje", jaký obraz si z toho všeho utvoříte. A hlavně, jestli na to opravdu přijdete. Řeknu vám to takhle, někdy děsím sama sebe tím, jak dokážu v knize odhalit plno věcí mnohem dřív, než samotný hrdina - což je pro mě místy i trochu frustrující. Jen si mě představte -> přijdu na plno věcí takových 50 stránek před hrdinou a pak těch 50 stránek sleduju, jak hrdina tápe a hledá a hledá, a já si přitom jen klepu prstem na čelo, co to provádí.
Příběh začíná momentem, kdy se jde Amy spolu s rodiči (a dalšími 97 lidmi) "nechat zmrazit" na nějakých 300 let, kdy vesmírná loď Godspeed poletí vesmírem, aby našli novou planetu a na ní pak založili novou civilizaci. Nevím, samotný důvod této cesty (kromě zabydlení nové planety), mi nejspíše někde unikl, ale budiž. A pak je tu pohled Eldera, budoucího vůdce populace na Godspeed. Amy popisuje své pocity v oné zmražené fázi a Elder zase svůj život na lodi a svoji výuku, která z něj má udělat v budoucnu dobrého vůdce. Hlavní zlom v příběhu nastává v momentu, kdy Amy někdo předčasně odpojí od vyživování-a-tak-vůbec a vytáhne ji z její ledové rakve. Tady vlastně všechno to tajemno a nebezpečno začíná. Amy se musí vyrovnat se světem a zákony, které vůbec nezná a na které bychom v dnešní době nahlíželi jako na něco naprosto divného (uvedu například kontrolu populace a vůbec kontrolu lidí jako takových). A Elder se musí vyrovnat s pocity, které mu do dnešní chvíle byly cizí a taky si musí poradit se samotným Eldestem. Prozatímním vůdcem lidí a jeho učitelem, nejspíše i nejbližším člověkem, kterého má.
Brzy pochopíte, že Eldest není vůbec žádný hodný dědeček a učitel. Je to diktátor. Sama Amy jej jednou nazve Hitlerem a opravdu není daleko od pravdy. Eldesta jsem nesnášela až do morku kostí a bála jsem se každého jeho kroku. Pro Eldesta je hlavní udržet na lodi klid a pořádek. Nechce žádné výstřednosti, zvláštnosti a vzpouru. A Amy svými zrzavými vlasy a bledou pokožkou výrazně vybočuje z řady. Nynější populace lodi je totiž mono. Všichni vypadají stejně, myslí stejně a nevěří v žádného boha. A Eldesta přítomnost Amy velice znepokojuje a dává jasně najevo, že by se jí rád zbavil.
Jaké jsou mé pocity co se týče hlavních hrdinů? Amy je prostě... místy dost otravná holka, která na mě působí dojmem "sežrala jsem všechnu moudrost světa, protože jsem zažila skutečný svět". Chápu její smysl bytí v příběhu. Beth prostřednictvím Amy vlastně sděluje čtenáři, co je a co není normální. Co je a co není morální. Jenže... jsou opravdu všechna konání Eldesta až tak strašně nemorální? Při čtení jsem se sama přistihla při tom, že i přesto, jak moc jsem činy Eldesta opovrhovala, jsem vážně uvažovala nad tím, jestli to, co udělal, přece jenom nebylo správné. Zkuste si představit, že na vašich rozhodnutích stoupá a padá jedna "civilizace". Ta tíha odpovědnosti je obrovská. Jeden špatný krok a kdoví, co se může stát. Amy mě žrala tou svou nezodpovědností. Člověk jí pomalu stokrát řekne, aby něco nedělala, protože to je nebezpečné a co ona udělá? Přesný opak. Chápala jsem její pocity a upřímně si nedokážu představit, že by se mi něco takového snad vůbec mohlo stát. Ale dožírala mě.
Elder si na druhou stranu na nic nehraje. Krásně pozorujete, jak se v průběhu knihy mění. Nejdříve věří v systém a tomu, co jej Eldest učí, ale později se začne jeho vlivu vzpírat, protože Amy hrozí nebezpečí. A to se mu nelíbí. Elder je typický dospívající kluk. Líbilo se mi jeho uvažování. I když se všude píše o romanci ve vesmíru, není to tak úplně pravda. Amy se do Eldera nezamiluje... nebo ne hned... To spíš Elder se bláznivě zamiluje do ní a chová se jako takové to malé roztomilé štěňátko, které si donesete domů a které vás oddaně všude následuje. Jeho myšlenkové pochody byly místy tak strašně milé, že jsem měla chuť jej obejmout a mačkat. Nejhezčí na něm byla nejspíš ta jeho fascinace skutečnými hvězdami ve vesmíru. Třebaže pro ostatní bude hlavním tahounem příběhu a opravdovou hrdinkou Amy, pro mě je vážně hrdinou Elder. On JE vůdce.
Příběh je to krásný, poutavý a místy opravdu smutný. Knihu bych bez nutnosti učení se na zkoušky nejspíše přečetla na jeden zátah. Jen ten konec se mi zdál sepsaný jakoby hodně na rychlo. Celou knihu čtete více méně delší kapitoly a po vyřešení "problému" jsou kapitoly najednou hodně krátké a vy lítáte z jedné hlavy do druhé a sledujete, co jeden a druhý dělá či dělal a proč. Nevím, konec se mi zdál prostě zvláštní. Takový hrcprc. Tak jako tak je to opravdu výborná kniha. Ale dávám jí 4 hvězdičky. Inside Out ve mně prostě zanechalo mnohem větší spoušť a vůbec větší stopu. Možná, kdybych četla nejdřív Across the Universe, dala bych knize hvězdiček 5. Ale jenom možná. Člověk prostě neustále něco srovnává, no ne?
Mírným zklamáním je pro mě zjištění, že Beth podepsala smlouvu na další dvě knižní pokračování. Původně měla být kniha jenom jedna a jako taková měla moc pěkný konec. Takhle se jenom obávám, o čem bude pokračování. Líbilo by se mi, kdyby se další knihy zaobíraly nějakým jiným párem, ale mám takové tušení, že zůstaneme u toho stejného.
Příběh začíná momentem, kdy se jde Amy spolu s rodiči (a dalšími 97 lidmi) "nechat zmrazit" na nějakých 300 let, kdy vesmírná loď Godspeed poletí vesmírem, aby našli novou planetu a na ní pak založili novou civilizaci. Nevím, samotný důvod této cesty (kromě zabydlení nové planety), mi nejspíše někde unikl, ale budiž. A pak je tu pohled Eldera, budoucího vůdce populace na Godspeed. Amy popisuje své pocity v oné zmražené fázi a Elder zase svůj život na lodi a svoji výuku, která z něj má udělat v budoucnu dobrého vůdce. Hlavní zlom v příběhu nastává v momentu, kdy Amy někdo předčasně odpojí od vyživování-a-tak-vůbec a vytáhne ji z její ledové rakve. Tady vlastně všechno to tajemno a nebezpečno začíná. Amy se musí vyrovnat se světem a zákony, které vůbec nezná a na které bychom v dnešní době nahlíželi jako na něco naprosto divného (uvedu například kontrolu populace a vůbec kontrolu lidí jako takových). A Elder se musí vyrovnat s pocity, které mu do dnešní chvíle byly cizí a taky si musí poradit se samotným Eldestem. Prozatímním vůdcem lidí a jeho učitelem, nejspíše i nejbližším člověkem, kterého má.
Brzy pochopíte, že Eldest není vůbec žádný hodný dědeček a učitel. Je to diktátor. Sama Amy jej jednou nazve Hitlerem a opravdu není daleko od pravdy. Eldesta jsem nesnášela až do morku kostí a bála jsem se každého jeho kroku. Pro Eldesta je hlavní udržet na lodi klid a pořádek. Nechce žádné výstřednosti, zvláštnosti a vzpouru. A Amy svými zrzavými vlasy a bledou pokožkou výrazně vybočuje z řady. Nynější populace lodi je totiž mono. Všichni vypadají stejně, myslí stejně a nevěří v žádného boha. A Eldesta přítomnost Amy velice znepokojuje a dává jasně najevo, že by se jí rád zbavil.
Jaké jsou mé pocity co se týče hlavních hrdinů? Amy je prostě... místy dost otravná holka, která na mě působí dojmem "sežrala jsem všechnu moudrost světa, protože jsem zažila skutečný svět". Chápu její smysl bytí v příběhu. Beth prostřednictvím Amy vlastně sděluje čtenáři, co je a co není normální. Co je a co není morální. Jenže... jsou opravdu všechna konání Eldesta až tak strašně nemorální? Při čtení jsem se sama přistihla při tom, že i přesto, jak moc jsem činy Eldesta opovrhovala, jsem vážně uvažovala nad tím, jestli to, co udělal, přece jenom nebylo správné. Zkuste si představit, že na vašich rozhodnutích stoupá a padá jedna "civilizace". Ta tíha odpovědnosti je obrovská. Jeden špatný krok a kdoví, co se může stát. Amy mě žrala tou svou nezodpovědností. Člověk jí pomalu stokrát řekne, aby něco nedělala, protože to je nebezpečné a co ona udělá? Přesný opak. Chápala jsem její pocity a upřímně si nedokážu představit, že by se mi něco takového snad vůbec mohlo stát. Ale dožírala mě.
Elder si na druhou stranu na nic nehraje. Krásně pozorujete, jak se v průběhu knihy mění. Nejdříve věří v systém a tomu, co jej Eldest učí, ale později se začne jeho vlivu vzpírat, protože Amy hrozí nebezpečí. A to se mu nelíbí. Elder je typický dospívající kluk. Líbilo se mi jeho uvažování. I když se všude píše o romanci ve vesmíru, není to tak úplně pravda. Amy se do Eldera nezamiluje... nebo ne hned... To spíš Elder se bláznivě zamiluje do ní a chová se jako takové to malé roztomilé štěňátko, které si donesete domů a které vás oddaně všude následuje. Jeho myšlenkové pochody byly místy tak strašně milé, že jsem měla chuť jej obejmout a mačkat. Nejhezčí na něm byla nejspíš ta jeho fascinace skutečnými hvězdami ve vesmíru. Třebaže pro ostatní bude hlavním tahounem příběhu a opravdovou hrdinkou Amy, pro mě je vážně hrdinou Elder. On JE vůdce.
Příběh je to krásný, poutavý a místy opravdu smutný. Knihu bych bez nutnosti učení se na zkoušky nejspíše přečetla na jeden zátah. Jen ten konec se mi zdál sepsaný jakoby hodně na rychlo. Celou knihu čtete více méně delší kapitoly a po vyřešení "problému" jsou kapitoly najednou hodně krátké a vy lítáte z jedné hlavy do druhé a sledujete, co jeden a druhý dělá či dělal a proč. Nevím, konec se mi zdál prostě zvláštní. Takový hrcprc. Tak jako tak je to opravdu výborná kniha. Ale dávám jí 4 hvězdičky. Inside Out ve mně prostě zanechalo mnohem větší spoušť a vůbec větší stopu. Možná, kdybych četla nejdřív Across the Universe, dala bych knize hvězdiček 5. Ale jenom možná. Člověk prostě neustále něco srovnává, no ne?
Mírným zklamáním je pro mě zjištění, že Beth podepsala smlouvu na další dvě knižní pokračování. Původně měla být kniha jenom jedna a jako taková měla moc pěkný konec. Takhle se jenom obávám, o čem bude pokračování. Líbilo by se mi, kdyby se další knihy zaobíraly nějakým jiným párem, ale mám takové tušení, že zůstaneme u toho stejného.
Žádné komentáře:
Okomentovat