 |
| český cover |
Český název: Navždy princeznou
Originální název: Forever princess
Knižní série: Princezniny deníky
Díl: desátý
Žánr: román pro dívky
Česká anotace: Od chvíle, kdy jsme se s princeznou Miou setkali naposledy, uplynuly dva roky. Její školní léta spějí ke konci. Chodí s J. P., přátelí se s Michaelem, prohlubuje přátelství s Lanou, ale s Lilly se ještě neusmířila. Za týden jí bude osmnáct, přijali ji na všechny vysoké školy, na které se hlásila, ale bojí se, že je to jen kvůli jejímu původu. Napsala zamilovaný román a bezúspěšně se jej snaží vydat. Náhle se všechno v jejím životě začíná hroutit a jistoty mizí. Mia začíná pochybovat o svém vztahu, o své rodině, o svém otci. A navíc je ještě odhodlaná, že ještě do maturity stihne přijít o panenství...
Nakladatel: Knižní klub (CZ)
Počet stran: 333 (CZ)
Vazba: Vázaná (CZ)
Vydání v USA: 1.1.2009
Vydání v ČR: 9.12.2011
Moje hodnocení:
Moje hodnocení originální obálky:
Moje hodnocení české obálky:
Datum četby: 1 den, prosinec 2011, v češtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No konečně! A teď můžu jít spát :D
Oficiální stránky Mii Thermopolis
Oficiální stránky Genovie
Oficiální stránky Nesnasimmiuthermopolisovou.com
Oficiální stránky Genovie
Oficiální stránky Nesnasimmiuthermopolisovou.com
Můj názor (obsahuje spoilery):
Konečně jsem se dočkala posledního dílu v češtině. I když si člověk říká, že to čtení nechá na později... něco ho ke knize táhne. A to něco ho pak donutí hltat jednu stránku za druhou, jen aby věděl, jak to vlastně celé skončí.
Uplynuly téměř dva roky od chvíle, kdy se Michael rozhodl odstěhovat do Japonska, kdy po něm Mia hodila přívěskem, kdy se s ní rozešel, kdy se Mia dala dohromady s Džejpím a kdy se rozkmotřila s Lilly. Velký třesk, který se už jakž takž stihl uklidnit, se ale zase rozbouří, protože Michael se vrátil domů, Miin otec se uchází o místo ministerského předsedy Genovie, Mia se snaží prosadit se svou knihou a Džejpí touží natočit film o jejich životě. Jako by Mii nestačilo, že končí školu, chystá se na vysokou, chce přijít o věneček a no... stále je princezna.
Číst český překlad posledního dílu Princezniných deníků po tak dlouhé době - první díl u nás vyšel v roce 2001, předposlední v roce 2008 - bylo jako vracet se domů. Ještě dneska si pamatuju, jak moje mamka koupila mé sestře první díl série s nadějí, že ji tak donutí vůbec něco číst. Nedonutila. Místo toho nakonec kniha skončila u mě. Zajímavé je, že první díl má naopak vytisknutý samotný vnitřní obal knihy, což je rarita.
Princezniny deníky sice nejsou mou nejoblíbenější sérií z pera Meg Cabot, ale mají v mém srdci určité místo. Na knihu jsem v obchodě narazila čirou náhodou a při koupi mě naplnil takový zvláštní pocit štěstí. Konečně! Konečně mám celou sérii v češtině kompletní. Ale že to trvalo! Večer jsem si říkala, že si čtení knihy nechám na další den, ale zvědavost mi nedala. Stránky knihy jsem otáčela jednu za druhou, četla, četla a četla. Nemohla jsem se odtrhnout.
I když je mi 22 let (brzo 23) a první díly jsou primárně doporučovány spíše dospívajícím dívkám, u posledního dílu jsem se při některých pasážích neskutečně smála. Mia je možná hrdinkou místy docela snového příběhu, ale uvažuje naprosto reálně. Stejně jako snad každá dospívající dívka. A za tohle musím dát Meg oba palce nahoru, protože dokázala perfektně zachytit myšlenky dospívající holky, která má život hodně hektický a některé věci jí prostě netrknou, i kdyby je měla přímo před nosem.
S Miou jsem dospívala a smála se nad jejím projevem myšlenek, nad příhodami a zvraty života. Tahle kniha byla skvělým zakončením velice zábavné, i když místy otravné, série. Skvělý konec a já bych byla moc ráda, kdyby se v Knižním klubu rozhodli vydat i knihu, kterou sama Mia napsala. Byl by to pěkný bonbónek navíc.
Uplynuly téměř dva roky od chvíle, kdy se Michael rozhodl odstěhovat do Japonska, kdy po něm Mia hodila přívěskem, kdy se s ní rozešel, kdy se Mia dala dohromady s Džejpím a kdy se rozkmotřila s Lilly. Velký třesk, který se už jakž takž stihl uklidnit, se ale zase rozbouří, protože Michael se vrátil domů, Miin otec se uchází o místo ministerského předsedy Genovie, Mia se snaží prosadit se svou knihou a Džejpí touží natočit film o jejich životě. Jako by Mii nestačilo, že končí školu, chystá se na vysokou, chce přijít o věneček a no... stále je princezna.
Číst český překlad posledního dílu Princezniných deníků po tak dlouhé době - první díl u nás vyšel v roce 2001, předposlední v roce 2008 - bylo jako vracet se domů. Ještě dneska si pamatuju, jak moje mamka koupila mé sestře první díl série s nadějí, že ji tak donutí vůbec něco číst. Nedonutila. Místo toho nakonec kniha skončila u mě. Zajímavé je, že první díl má naopak vytisknutý samotný vnitřní obal knihy, což je rarita.
Princezniny deníky sice nejsou mou nejoblíbenější sérií z pera Meg Cabot, ale mají v mém srdci určité místo. Na knihu jsem v obchodě narazila čirou náhodou a při koupi mě naplnil takový zvláštní pocit štěstí. Konečně! Konečně mám celou sérii v češtině kompletní. Ale že to trvalo! Večer jsem si říkala, že si čtení knihy nechám na další den, ale zvědavost mi nedala. Stránky knihy jsem otáčela jednu za druhou, četla, četla a četla. Nemohla jsem se odtrhnout.
I když je mi 22 let (brzo 23) a první díly jsou primárně doporučovány spíše dospívajícím dívkám, u posledního dílu jsem se při některých pasážích neskutečně smála. Mia je možná hrdinkou místy docela snového příběhu, ale uvažuje naprosto reálně. Stejně jako snad každá dospívající dívka. A za tohle musím dát Meg oba palce nahoru, protože dokázala perfektně zachytit myšlenky dospívající holky, která má život hodně hektický a některé věci jí prostě netrknou, i kdyby je měla přímo před nosem.
S Miou jsem dospívala a smála se nad jejím projevem myšlenek, nad příhodami a zvraty života. Tahle kniha byla skvělým zakončením velice zábavné, i když místy otravné, série. Skvělý konec a já bych byla moc ráda, kdyby se v Knižním klubu rozhodli vydat i knihu, kterou sama Mia napsala. Byl by to pěkný bonbónek navíc.
Mia se v knížce nestane královnou?
OdpovědětVymazatTuhle sérii jsem nečetla, přiznávám se, že mě láká, ale nevím... pořád jsem se k tomu neodhodlala. Od Mediátora mě odradila ta nespisovnost a způsob vyprávění. V přímé řeči mi to nevadí, ale celá knížka tím stylem, to nepřekousnu. Je to i deníků stejně?
Anonymní: Obě série překládala Jana Jašová, u Mediátora to kdovíproč přeložila hodně hovorově, nejsem si jistá, že by originál byl takový, ale mně to tolik nevadilo. Princezniny deníky takové nejsou.
OdpovědětVymazatTo vyšlo u vás až teraz?..Sa čudujem, že tak neskoro...keďže ja mám knižku v slovenskom preklade doma už cez rok a pol, predpokladala som, že aj v Česku je kniha dávno vydaná.
OdpovědětVymazatInáč ku koncu série musím povedať, že mi prišiel trochu narýchlo napísaný...ale páčil sa mi a som rada, že som čítala túto úžasnú sériu.
A závidím ti, že máš doma celú sériu...mne prvé 4 časti chýbajú(a to mám aj tie medziknihy alebo ako ich mám nazvať - takže táto séria má spolu myslím až 13 kníh)...ale postupne si ich plánujem dokúpiť.
Ale myslím si, že posledné diely už nedosahovali úroveň prvých častí, ale to je len môj názor. :)
Princezniny deníky mě nějak minuly. V době, kdy jsem byla "cílovkou" jsem ujížděla na knihách od Huga a Dickense a teď už si na ně připadám tak nějak moc "stará" :)
OdpovědětVymazatJéé.. No já znám jenom filmové zpracování, ale tuhle knížku jsem držela dneska v obchodě. Páni.. A jak často a kolik knížek kupuješ? :)) Protože je super, že máš tolik knih!
OdpovědětVymazat