Suma sumárum za listopad 2011

Mnohem později, než jsem původně měla v úmyslu, ale přece! Listopad byl pro mě v mnoha směrech velký, říkala jsem si, že nebudu rozpitvávat, co se mi kdy vlastně stalo, ale nakonec jsem si řekla, že abych za vším konečně udělala tlustou čáru, musím se z toho vypsat. Proto pokud se nechcete dozvědět, co mám na srdci, raději dál nečtěte a jenom se podívejte na fotky mých nashromážděných knih za listopad -> ale na vlastní nebezpečí!

Knihy, které jsem si za listopad koupila:

Inkarceron by Catherine Fisher (Recenze) - v češtině

Sapphique by Catherine Fisher - v češtině

Padlí andělé by Thomas E. Sniegoski - v češtině

Splynutí by Maggie Stiefvater - v češtině

Válečník by Michael Scott - v češtině

Čas čarodějnic by Deborah Harkness - v češtině

Prokletý dům by Rachel Caine (Recenze) - v češtině

Nick a Norah: Až do ochraptění by Rachel Cohn a David Levithan - v češtině

Na vrcholu by Richel Mead - v češtině

Vzpoura by Andrea Cremer (Recenze) - v češtině

Muka by Lauren Kate (Recenze) - v češtině

Čarodějnice z Hex Hall by Rachel Hawkins (Recenze) - v češtině

Zář by Alexandra Adornetto (Recenze) - v češtině

Lepší pohled na obálky:

Víte, jsem ráda, že nebydlím v nějakém větším městě. Stačil mi jediný den v Praze, pár hodin času a koupila jsem si hned 10 knih z výše uvedeného seznamu. Maloměsto má své výhody. V našem knihkupectví se knižní novinky hned tak rychle neobjeví. Kdybych bydlela v Praze, nemám každý měsíc co žrát, protože bych to utratila za knihy :D Navíc je hodně dobré, když je člověk členem Knižního klubu - ušetří to kolikrát dost peněz. Překvapilo mě, jak je Čas čarodějnic velká a hrubá kniha. Válečník je pátý díl mé oblíbené série z pera Michaela Scotta. Splynutí poslední díl série o většinou přecitlivělých vlcích. Padlí andělé mě zajímali už tak před rokem, kdy jsem sérii objevila. První díl Inkarceronu jsem si koupila až teď, i když jsem četla recenzní výtisk, spolu s pokračováním, na které jsem zvědavá (stejně tak i na chystaný film). I když se mi knihy Zář  Čarodějnice z Hex Hall tolik nelíbily jako ostatním, proč bych je doma nemohla mít v češtině? :D Muka jsou mou guilty pleasure, na kterou nedám dopustit a Vzpoura pro mě byla dosti nesnesitelná, až mám strach, co se bude dít dál. Prokletý dům mě hodně bavil a těším se na pokračování. Druhý díl Sukuby snad nebude tak neskutečně pitomý a Nick a Norah mě doufám zahřejí u srdíčka.

Reckoning by Lili St. Crow - v angličtině

Drink Depp by Chloe Neill - v angličtině

Witch Eyes by Scott Tracey (Recenze) - v angličtině

The Ghost and the Goth by Stacey Kade (Recenze) - v angličtině

Half-Blood by Jennifer L. Armentrout (Recenze) - v angličtině

Anna Dressed in Blood by Kendare Blake (Recenze) - v angličtině

Blood Red Road by Moira Young (Recenze) - v angličtině

Shatter by Taheref Mafi - v angličtině

Crossed by Ally Condie (Recenze) - v angličtině

Faefever by Karen Marie Moning - v angličtině

Poison Study by Maria V. Snyder - v angličtině

Magic Study by Maria V. Snyder - v angličtině

Fire Study by Maria V. Snyder - v angličtině

Storm Glass by Maria V. Snyder - v angličtině

Sea Glass by Maria V. Snyder - v angličtině

Spy Glass by Maria V. Snyder - v angličtině

Lepší pohled na obálky:

Většinu uvedených knih jsem si objednala najednou díky slevě na BookDepository a postupně mi přicházely domů. Na Crossed a Shatter Me jsem se opravdu neskutečně těšila a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Blood Red Road a Annu jsem četla už dříve a byla jsem z nich stejně paf, jako z předchozích dvou knih - skvělé, těším se na pokračování. Kdežto kniha Half-Blood mě vážně hodně, hodně naštvala. Na autorku mám obrovskou pifku a kdybych ji viděla osobně, nejspíš bych jí jednu vpálila, protože vrcholně nesnáším, když někdo UKRADNE něčí nápad a ještě mu to všichni takhle žerou, vyzdvihují do nebe a chválí. Tohle je hnus a opravdu mi to hnulo žlučí. Stejně tak jsem paf z toho, jak všichni vyzdvihují její další knižní sérii, která prý de facto kopíruje, co může. No až se odhodlám se k té knize vůbec dostat, nezůstane na ní nit suchá. Strašná ženská. The Ghost and the Goth mě příjemně překvapilo, stejně tak Witch Eyes. Drink Deep i Reckoning jsou páté díly oblíbených sérií, Faefever zase třetí díl velice oblíbené série, kterou jsem ještě nečetla. Tak trochu se bojím toho, až řeknu, že se mi to tak úžasné nezdá. To mě zase někdo ukřižuje. Série Study a Glass jsou velice oblíbené a vychvalované série Snyder a já vám musím říct, že doporučení nelhalo. Maria píše úžasně a všem vám knihy doporučuju.

Knihy, které jsem si vyžádala k zrecenzování:

Hladová přání by Tereza Matoušková (Recenze) - v češtině

Arizona by Eden Maguire - v češtině

Chuť krve by L.J.Smith a spol - v češtině

Pes baskervillský by sir Arthut Conan Doyle a Petr Kopl - v češtině

Na útěku by Rachel Ward (Recenze) - v češtině

Pořád mi pijou krev by Kimberly Pauley - v češtině

Dvě zrcadla (2x) by Karolína Limrová - v češtině

Erebos by U. Poznanski - v češtině

Lepší pohled na obálky:

 Knihy nakladatelství FRAGMENT si můžete koupit zde:

Erebos, Chuť krve, Arizona

Knihy nakladatelství ALPRESS si můžete koupit zde:

Pořád mi pijou krev, Pes baskervillský

Knihy nakladatelství Egmont si můžeze koupit zde:

Na útěku

Knihu nakladatelství HOST si můžete koupit zde:

Dvě zrcadla

Knihu Hladová přání si můžete koupit zde.

Kniha Erebos získala docela zajímavá ocenění, a proto mě velice zaujala. Dvě zrcadla jsou docela diskutovaná kniha a já jsem zěvdavá, jaká tedy nakonec vůbec je + mám výtisk i do soutěže. Pořád mi pijou krev je pokračováním docela humorné knihy o životě jedné dospívajcíí upírky. Na útěku mě překvapilo svým stylem. Komiksové zpracování známého příběhu detektiva Sherlocka Holmese je moc krásné. Doporučuju vám všem, abyste si knihu koupily, protože ta kresba je velice povedená. Hladová přání jsem dostala přímo od samotné autorky s krásným věnováním, za což ještě jednou děkuji a držím palce v dalším spisovatelském počinu. No a nakonec druhý díl Stefanových deníků a Krásných mrtvých.

Pořádná hromada knih, že jo? No já sama jsem byla paf z toho, kolik jsem toho v listopadu nashromáždila. V prosinci to už takové žhavé nebude. Ale teď bych se ráda přesunula k něčemu, co mě tíží už docela dlouho a co potřebuju dostat ven.

12.11. jsem napsala na FB stránku svého blogu status, v němž jsem po svém vyjádřila rozčarování nad jistým vánočním projektem, který byl sice v dobré víře vytvořen, přesto možná nevědomky de facto okopírován z toho, co mám ve zvyku dělat s Abyss. Pak jsem odjela do Polska... a vrátila se pozdě večer, najela na FB a podívala se, co za spoušť jeden normální v nadsázce napsaný status udělal. Respektive co udělali komentující, ne samotný status.

Dostalo se mi velice škaredé reakce na má slova, která nemínila nikomu ublížit. Bylo mi řečeno, že jsem arogantní, povrchní, sebestředná, namyšlená, zlá, nepřejícná, vlastně jsem byla celkově vykreslena jako ta nejhorší ježibaba, s jakou se můžete potkat. Možná vám přijde, že na tohle téma bylo řečeno hodně, ale já to pořád jako kompletně uzavřenou kapitolu neberu, protože mě to pořád trápí a nabalují se na to další věci, o nichž bude řeč později. Ve své podstatě šlo o útok na mou osobu. Možná jste si toho všimli, možná ne. Každopádně jsem byla já i mé dřívější činny probírané na všech možných a nemožných místech, dosti ošklivě, abych pravdu řekla, s účeleme mi co možná nejvíc ublížit, pomluvit mě, hodit na mě špínu a ještě do mě kopnout, i když jsem už na zemi.

Co mě mrzí víc, je fakt, kolik lidí se mě vydalo lynčovat napříč blogosférou, FB a vůbec internetem. A kolik z těchto lidí mi vždycky veřejně pochlebovalo, tvářilo se, jak moc mě mají rádi, přitom mě ve skutečnosti nemohli ani cítit a nečekali ani vteřinu, aby přispěchali se svým názorem a  rozhodli se mi co nejvíce ublížit, jenom aby jim bylo líp.

Podívejte se, psaní blogu není žádná soutěž. Já osobně s nikým nesoutěžím, s nikým se nepředháním. Já si píšu svůj blog a samozřejmě mě těší, když dostávám komentáře, když mi lidi píšou, když diskutujeme o knihách. To mě baví. Ale neberu si servítky, taková jsem, nebudu lidem okolo mazat med okolo huby a tvářit se, jak je něco úžasné, když není. Tohle přesně dělali ti, co mi pak rádi bodli kudlu do zad, aniž bych jim vědomě ublížila, protože se cítili méněcenní a opovrhovaní. Kým? Mnou? Ani náhodou. Já mám v životě jiné cíle než někoho ponižovat, někomu ubližovat, na někoho ukazovat a říkat, jak je příšerný. Dělám to, co mě baví, vymýšlím nové věci, které by mohly bavit i ostatní, neberu to jako práci. Ale abych někomu ublížila tím, že s něčím přijdu jako první, nebo mě něco napadne a více lidí se mi do toho zapojí, nebo že pouze sdělím svůj názor - no promiňte, ale to bych se dokolečka musela pořád všem omlouvat, protože každému vadí něco jiného.

Nikoho z vás nenutím, aby můj blog četl. Nikomu nepřikazuju, aby dělal všechno stejně jako já. Nikomu neříkám, aby se zapojoval do toho a tamtoho. A rozhodně neříkám, že všechno, co dělám já, je nejlepší, ani že mám nejlepší nápady, rozhodně nemám patent na rozum. Když se mě někdo na něco zeptá, chce s něčím pomoct, nebo chce po mně vzhled ("jako má Stormy" -> což chce většina lidí, a proto je pak tolik těch blogů dosti podobných), proč bych měla říct ne? Když můžu, pomůžu, poradím, upozorním, pochválím. Když se mi něco nelíbí, řeknu to, nejsem falešná a nepřetvařuju se.

I když jsem nemusela, vysvětlila jsem své pohnutky a omluvila se všem, kterých jsem se kdy svými slovy dotkla. Co je ovšem smutné, že mně se do dnešního dne neomluvil nikdo. Nikdo z těch, kteří mě pomlouvali a ponižovali. Tohle je smutné a něco to o těch lidech vypovídá. Když o někom nedokážete říct nic hezkého, tak radši mlčte a běžte o dům dál. Ale lidi jsou prostě zlí a rádi ostatním ubližují.

Tenhle incident pak odstartoval obrovský nápor vánočních projektů. Některé byly opravdu povedené, jiné jen pro efekt, aby mi lidé ukázali, že taky můžou vymyslet něco vlastního, něco mnohem lepšího, než mám já. Ale vždyť o co jde? O nic. Když nejde o život, tak jde o ho*no.

Já vám nevím, co s lidmi v poslední době je, že potřebují ubližovat durhým, ale začalo se to objevovat i na jiných blozích - například u Abyss - zcela zbytečně. Zcela zbytečně mi taky chodí docela ošklivé emaily a zprávy skrz formulář. Nechápu, co některé vede k tomu, aby psali tak škaredé věci. Už s tím prostě dejte pokoj, vždyť tady neřešíme třetí světovou, jde jenom o blogování. Chtěla jsem toho napsat ještě víc, ale už tak jsem toho napsala až až a jsem si jistá, že mi zase někdo řekne, jak zlá jsem. Nedá se svítit, já jsem se konečně z toho bolu vypsala a snad mi bude líp.

Chci opravdu MOC poděkovat všem, kteří se mě kdy zastali, kteří mě kdy pochválili, pomohli mi, napsali mi hezká slova a podporovali mě. Těchto lidí si vážím a jsem ráda, že ještě pořád existuje někdo se zdravým rozumem. A teď bych už konečně měla přejít ke shrnutí a statistikám, jako to bývá obvykle.

Nejzobrazovanějším článkem za měsíc listopad byli Výherci velké narozeninové soutěže a Nejděsivější NEJ. U stránek to jsou již klasicky Reviews a Autorky - v češtině (které musím aktualizovat). Celkově byl blog zobrazen 23 154 krát! Děkuji všem návštěvníkům!

A statistika TOPlistu říká:
31.10. - 6.11.2011    2479
7.11. - 13.11.2011    2451
14.11 - 20.11.2011   2781
21.11 - 27.11.2011   2268


Všem mockrát děkuju za to, že i stále na můj blog chodíte, že komentujete, že se zapojujete do meme, do projektů, že se mě ptáte, že mi odpovídáte. Děkuju vám všem za přízeň a snad se sem budete rádi a stále vracet!

A těm škarohlídům, co pořád rýpou, chci vzkázat, ať jdou do háje! Své vlastní komplexy si léčíte na ostatních, a proto mi vás je líto. 

A vy ostatní si pamatujte, že co vás nezabije, to vás posílí!

Mějte se zatím famfárově a těšte se na Vánoce! U nás dneska už něco málo nasněžilo, tak snad nebudou Vánoce na blátě.


Ještě bych chtěla říct, že dneska zemřel úžasný člověk - exprezident Václav Havel - a já mu jenom chci vzkázat, ať odpočívá v pokoji a že nikdy nezapomeneme!