 |
| originální cover |
Autor: Rachel Vincent
Originální název: My Soul to Steal
Knižní série: Soul Screamers
Díl: čtvrtý
Žánr: fantasy, banshee, smrťáci, démoni, mara
Anotace na Goodreads: Kaylee se snaží urovnat věci s Nashem, jejím "možná" přítelem. Nedokáže předstírat, že se nic nestalo. Jenže výraz "je to složité" ani trochu nevystihuje to, když se ve škole objeví Nashova ex-přítelkyně a je rozhodnutá jej získat zpět.
Víte, Sabine není zrovna obyčejná dívka. Ona je mara, žijící ztělesnění noční můry. Dokáže v lidech přečíst jejich největší strach a převést je do nočních můr, zatímco její oběti spí. Žije krmením se z lidského strachu.
A Sabine se rozhodně nezastaví před děšením k smrti Kaylee a celé škol, jen aby získala to, co chce.
Víte, Sabine není zrovna obyčejná dívka. Ona je mara, žijící ztělesnění noční můry. Dokáže v lidech přečíst jejich největší strach a převést je do nočních můr, zatímco její oběti spí. Žije krmením se z lidského strachu.
A Sabine se rozhodně nezastaví před děšením k smrti Kaylee a celé škol, jen aby získala to, co chce.
Nakladatel: Harlequin Teen (EN)
Počet stran: 343 (EN)
Vazba: Brožovaná (EN)
Vydání v USA: 1.1.2011
Vydání v ČR: dosud nevyšlo
Moje hodnocení:
Moje hodnocení obálky:
Promo ke knize
Datum četby: 2 dny, květen 2011, v angličtině
Reakce bezprostředně po dočtení knihy: No ale kuš...
Můj názor (obsahuje spoilery):
Po druhém díle, který byl příběhově slabý a Rachel si ho klidně mohla nechat ujít, a třetím díle, z něhož jsem byla strašně nešťastná, protože se mi ani za mák nelíbil vývoj událostí, přestože ho svým způsobem chápu (nikdo nejsme dokonalý)... přišel díl čtvrtý.
Tenhle díl byl příjemným osvěžením po předchozích dvou. Některé pasáže mě dováděly k šílenství, naprosto mě citově ždímaly, u jiných jsem se zase smála, další mě neskutečně vytáčely, že jsem chtěla s postavami doslova zatřást nebo je propleskat... Tohle byl vážně dobrý díl.
Kaylee a Nash se rozešli... nejspíš. Po té, co se Nash stal díky jedné Kayleeně akci závislým na dechu démonů a začal se chovat jako hajzlík, se Nash snaží přestat a zůstat čistý, aby se mohl dát s Kaylee zase dohromady. Jeden druhému chybí, ale Kaylee má strach mu zase věřit, hlavně po tom, co se několikrát ocitla mimo své tělo, aniž by o tom věděla. Jenže všechno vždycky nejde tak, jak by si člověk přál. O tom se už Kaylee přesvědčila několikrát. Teď je pro ni hrozbou Nashova expřítelkyně, která se přestěhovala do města a dává jasně najevo, že je rozhodnutá Nashe získat zpátky. Ať to stojí, co to stojí.
Ta citová vzdálenost mezi Kaylee a Nashem mě ždímala. Jakýkoliv jejich moment jsem si užívala a doufala, že se všechno v dobré obrátí. Jenže se na scéně objevila i Sabine. A tu já fakt nesnáším. Je mi jedno, že to v životě nejspíš neměla zrovna lehké, ani že to nebyla někdy až tak úplně její vina - stejně bych jí jednu vrazila. Vlastně bych jí vrazila i dvě. A i když chápu, co se Tod snažil říct, trápí mě to, nelíbí se mi to a docela u mě klesl. Jeho chování tak nějak i popírá jeho vyloženě smrťákovskou část. Přestává se tak chovat. Ne, nemám Toda ráda. Měl by Nashovi pomáhat překonávat bastinenční příznaky. Jenže to on ne, on pořád dolézá za Kaylee. A Kaylee? Mrzelo mě, že se o Nashe víc nestarala a některé události mě hodně trápily.
Celkově mě kniha bavila. Ale mám obavy, čeho se dočkám v díle pátem, posledním. Vážně si přeju, abych byla z knihy stejně naprosto odvázaná, jako z prvního dílu. Chci zase cítit ten krásný vztah mezi Kaylee a Nashem. Protože ti dva mají být spolu. Nikdo neříkal, že to bude lehké, ale sakra... já vím, že by měli být spolu. Takže, prosím, Rachel, nezkaž to a dej nám úžasné zakončení.
Tenhle díl byl příjemným osvěžením po předchozích dvou. Některé pasáže mě dováděly k šílenství, naprosto mě citově ždímaly, u jiných jsem se zase smála, další mě neskutečně vytáčely, že jsem chtěla s postavami doslova zatřást nebo je propleskat... Tohle byl vážně dobrý díl.
Kaylee a Nash se rozešli... nejspíš. Po té, co se Nash stal díky jedné Kayleeně akci závislým na dechu démonů a začal se chovat jako hajzlík, se Nash snaží přestat a zůstat čistý, aby se mohl dát s Kaylee zase dohromady. Jeden druhému chybí, ale Kaylee má strach mu zase věřit, hlavně po tom, co se několikrát ocitla mimo své tělo, aniž by o tom věděla. Jenže všechno vždycky nejde tak, jak by si člověk přál. O tom se už Kaylee přesvědčila několikrát. Teď je pro ni hrozbou Nashova expřítelkyně, která se přestěhovala do města a dává jasně najevo, že je rozhodnutá Nashe získat zpátky. Ať to stojí, co to stojí.
Ta citová vzdálenost mezi Kaylee a Nashem mě ždímala. Jakýkoliv jejich moment jsem si užívala a doufala, že se všechno v dobré obrátí. Jenže se na scéně objevila i Sabine. A tu já fakt nesnáším. Je mi jedno, že to v životě nejspíš neměla zrovna lehké, ani že to nebyla někdy až tak úplně její vina - stejně bych jí jednu vrazila. Vlastně bych jí vrazila i dvě. A i když chápu, co se Tod snažil říct, trápí mě to, nelíbí se mi to a docela u mě klesl. Jeho chování tak nějak i popírá jeho vyloženě smrťákovskou část. Přestává se tak chovat. Ne, nemám Toda ráda. Měl by Nashovi pomáhat překonávat bastinenční příznaky. Jenže to on ne, on pořád dolézá za Kaylee. A Kaylee? Mrzelo mě, že se o Nashe víc nestarala a některé události mě hodně trápily.
Celkově mě kniha bavila. Ale mám obavy, čeho se dočkám v díle pátem, posledním. Vážně si přeju, abych byla z knihy stejně naprosto odvázaná, jako z prvního dílu. Chci zase cítit ten krásný vztah mezi Kaylee a Nashem. Protože ti dva mají být spolu. Nikdo neříkal, že to bude lehké, ale sakra... já vím, že by měli být spolu. Takže, prosím, Rachel, nezkaž to a dej nám úžasné zakončení.
